Spořilov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Spořilov je sídelní celek zaujímající jihozápadní část katastrálního území Záběhlice. Je součástí městského obvodu Praha 4, městské části Praha 4 a městského správního obvodu Praha 4.
Rozlohou větší, jihozápadní část Spořilova je tvořena kolonií rodinných domků (zahradním městem, později nazývaným Starý Spořilov), na jejím severním okraji leží Sídliště Spořilov I. Východní část zaujímá Sídliště Spořilov II. Se Záběhlicemi, oddělenými údolím Botiče a Hamerského rybníka, do jejichž katastrálního území Spořilov patří, nemá výraznou dopravní ani správní vazbu a v povědomí Pražanů i Spořilovanů je vnímán jako samostatná čtvrť.
Spořilov (tedy část Záběhlic patřící do městské části Praha 4) má rozlohu 2,05 km2, v roce 2000 měl 14 718 obyvatel, v roce 2005 13 750 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Historie a současnost Spořilova
Území Spořilova se spolu se Záběhlicemi stalo součástí Velké Prahy již při jejím založení v roce 1922. Do 31.3.1949 bylo součástí obvodu Praha XIII-Vršovice, 1.4.1949–30.6.1960 součástí tehdejšího obvodu Praha 13, od 1.7.1960 je součástí obvodu Praha 4, od 24.11.1990 i součástí městské části Praha 4, jejíž radnice je v Nuslích, a jejího správního obvodu.
V minulosti se v oblasti Spořilova nacházely pouze dnes již zaniklé osady (dvory) Horní Roztyly (jižně, poblíž dnešní stanice metra Roztyly) a Dolní Roztyly (západně, poblíž Jižní spojky a depa metra Kačerov).
Spořilov je jedním z nejstarších zahradních měst na území Velké Prahy. Založením stavebního družstva Spořilov v roce 1924 Městská spořitelna na Vinohradech na návrh ředitele Václava Skleničky oslavila 25 let své existence. Odtud pochází i název čtvrti. Výstavba probíhala podle projektu architekta Barka a profesora Bertla v letech 1926–1929. Sídliště z let 1961–1967 projektovali architekti Holeček a Krákora.
V původní části Spořilova byl použit unikátní způsob pojmenovávání ulic, inspirovaný například americkými systémy. Východní náměstí a Jižní náměstí (původně i ta byla jen číslovaná: např. Náměstí II, Náměstí III) je doplněno řadou ulic Jižní I–XVII, Severní I–XI, Severozápadní I–VI, Severovýchodní I–VI, Jihozápadní I–VI, Jihovýchodní I–IX, Boční I–II a Hlavní. Dostavby ve čtyřicátých a šedesátých letech však již na tento systém nenavázaly.
Přirozenými centry Starého Spořilova bývalo Roztylské náměstí s kostelem a konečná tramvaje na Bratislavském náměstí. Později se těžiště Spořilova přesunulo spíše k obchodnímu a kulturnímu středisku poblíž stanice autobusu Hlavní.
 Kostel svaté Anežky České na Roztylském náměstí |
 Ulice Boční II s funkcionalistickým rodinným domkem |
 Ulice Jižní III |
 Ulice Severovýchodní VI v pohledu od ulice Severní I |
 Huťská ulice v části Hutě |
 Sídliště Spořilov II, Malovická ulice, v pozadí základní škola a gymnázium Choceradská |
 Starý Spořilov. Vlevo uprostřed ZŠ Jižní, vpravo na obzoru budovy archívů na Chodovci |
[editovat] Zajímavosti
V roce 1935 byl u Roztylského náměstí vybudován funkcionalistický kostel (svaté) Anežky České. Kostel projektovali architekti Nikolaj Paškovský a Stanislav Režný. Již od počátku je v působnosti františkánského řádu. V letech 1937–1940 byl na náměstí také pomník Hrdinům od Zborova, později již neobnovený.
Ve východní části Spořilova působí kino Sigma.
V těsné blízkosti Spořilova leží Hamerský rybník s historickým jádrem Záběhlic.
Na Spořilově bydlí či bydlelo i několik populárních osobností, například folkový písničkář Jan Nedvěd, herci Josef Abrhám a Libuše Šafránková, spisovatel Adolf Branald a další.
[editovat] Doprava
Od 1.3.1928 jezdily tramvaje od centra Prahy a od Nuslí kolem plynárny do oblasti křižovatky s ulicí Chodovskou. Od 12.10.1929 byla trať prodloužena do dolní (severní) části Spořilova na Bratislavské náměstí, kde tramvaj končila na smyčce s protisměrnými kolejemi. Později byla Chodovská a navazující Spořilovská ulice v této části přebudována na velkokapacitní sběrnou komunikaci a zabudována do zářezu dělícího Spořilov na dvě části. Tramvajová trať byla 1.7.–1.9.1986 odkloněna východně na novou smyčku u severního okraje Sídliště Spořilov II. Odbočka od plynárny do Starých Záběhlic (nedaleko severního okraje Spořilova) byla v provozu v letech 1938–1971 a nikdy nebyla v původním rozsahu dokončena. Úvahy o prodloužení tramvajové trati se Spořilova směrem k Chodovu se vždy objevovaly a i v roce 2005 se objevily v seznamu možných nových tratí do roku 2020.
Autobusová doprava ze Spořilova směřuje do několika směrů: přes Bohdalec k Vršovicím, ke Kačerovu, ke stanici metra Roztyly a k Chodovu. Přímé spojení do hlavní části Záběhlic tradičně neexistuje.
Stanice metra Roztyly je od Starého Spořilova v pěším dosahu po pěší lávce přes dálnici D1.
Na železniční trati souběžné s Jižní spojkou je plánováno kolem roku 2020 zřízení zastávky Spořilov a městské železniční dopravy v linii Braník–Krč–Kačerov–Spořilov–Zahradní Město.
V letech 1961–1999 bylo na pomezí Spořilova a Michle vybudováno rozsáhlé odstavné železniční nádraží Praha-Jih, jehož součástí je i několik provozních budov Českých drah.
[editovat] Sousedící a blízká území
- Michle (Kačerov)
- Praha 10
- Vršovice (Bohdalec)
- Záběhlice (též katastrální území, do nějž Spořilov spadá)
- Hostivař (sídliště Košík)
- Praha 11 (Jižní Město, Chodovec, Litochleby, Horní Roztyly)
[editovat] Reference a odkazy
- Spořilovské noviny – nezávislý web
- Prostor - architektura, interiér, design
- Spořilovský občasník
- Obce Velké Prahy, podle knihy Historický a orientační průvodce Prahou, Franta Žáček, František Stehlík 1929
- Pražský uličník, M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol., Libri, Praha, 1998
- Pražské tramvaje - neoficiální web
