Znětínek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Znětínek

základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	597139
kraj (NUTS 3):	Vysočina (CZ061)
okres (NUTS 4):	Žďár nad Sázavou (CZ0615)
obec s rozšířenou působností:	Žďár nad Sázavou
pověřená obec:	Žďár nad Sázavou
historická země:
katastrální výměra:	4,30 km²
obyvatel:	207
zeměpisná šířka:
zeměpisná délka:
nadmořská výška:	554 m
PSČ:	59444
základní sídelní jednotky:	1
místní části:	1
katastrální území:	1
adresa obecního úřadu:	Znětínek 2 59444 Radostín nad Oslavou
starosta:	Ing. Zdeněk Novotný
Oficiální web E-mailová adresa

Znětínek je obec v okrese Žďár nad Sázavou nedaleko měst Velké Meziříčí a Nové Město na Moravě.

[editovat] Současnost

Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Obec Znětínek má zhruba 210 obyvatel a 70 domů. Leží v okrese Žďár nad Sázavou, spadajícímu pod Kraj Vysočina. Poblíž jsou města Velké Meziříčí a Nové město na Moravě, kde se jezdí Zlatá lyže. Krom této akce je město významné tím, že v něm leží okresní nemocnice. Ještě o kousek dál leží město Bystřice nad Pernštejnem s krásným hradem Pernštejn. Mezi další atraktivní místa na Vysočině patří Telč, Zelená hora (obě tyto památky jsou na seznamu UNESCO), nádrže Velké a Malé Dářko. V Jihlavě můžete navštívit krásnou ZOO, aquapark, podzemí, muzeum nebo galerii.

Obec má svůj vlastní zdroj pitné vody a vlastní nezávislý obecní vodovod. Nedávno bylo toto místo plynofikováno.

Obec je svým teamem HC Znětínek zastoupena ve Vesnické lize, který se v poslední sezoně umístnil na krásném třetím místě.

[editovat] Historie obce

První písemná zmínka o Znětínku je z r. 1370, kdy se jménem Wznetin náležel k hradu a panství moštišstkému, s nímž byl tohoto roku postoupen Janovi, Moravskému markraběti. Dům č. 18. býval svobodnou rychtou. Dne 29. září 1649 potvrdil Rudolf hrabě z Kounic na žádost Vavřince Procházky privileje, dané dřívější vrchností domu a rychtě. Privileje se týkaly osvobození od všech robot a práva, „aby oni, kteří toho domu neb té rychty se vším příslušenstvím budou užívati, jako svým purgkrechtním dědictvím mohli vládnouti.“ Hrabě přidal k tomu myslivost všelikého ptactva. Za to měly platy býti řádně zpravovány a dovezena bečka vína z některého města. Kolem roku 1670 držel ji Kristián Dvořák, roku 1775 Kristian Urban, jenž platil 33 kr. grunt. Činže, 15 kr za hlásku, 4 slepice, 16 vajec. Jiné povinnosti měl jako radostínský rychtář.

Poddanské poměry. Roku 1775 bylo mimo rychtáře 7 sedláků, kteří dávali po 4 slepicích, 16 vejcích, 41 kr. za předivo, 38 kr. grunt. činže, a 15 kr. za hlásku; 2 chalupníci platili po 45 kr. (činže, za hlásku a předivo); obec měla pastoušku a kovárnu. Robotu jejich v. u Radostna. Radostínský farář obdržel odtud ročně 21 m. žita, 63 m. ovsa, od sedláka o Zeleném čtvrtku po 4 vejcích, od chalupníka po 2 vejcích a o svátku sv. Filipa a Jakuba 1 zl. 22,5 kr. od obce za služby Boží.

Přifařen a přiškolen jest do Pavlova. Od roku 1875 jest ve vsi kaple sv. Josefa; 3 kříže jsou z novější doby. Když byl Pavlov meziříčskou filiálkou, dávali Znětínští meziříčskému děkanovi desátku dle urbáře 21 m. žita a 63 m. ovsa; beránků nedávali vymlouvajíce se, že prý dovážejí za to desátek.

Trati se nazývají: V Klofařích, Na Příčních, U Opršálka, U Skalky, U Benýška, Na Vendulkách, V Pasekách, V Rovných hájích, U Javorka, U Kříbku, Na kopci, V Křovíčku, Za Březinkou, Na Kamenitých,, U Žlíbka (576 m), U Krajiny; roku 1742: V Červených blátech, Lipky, Kotlaly, Na Zahradě, Za Humny. Z katastru jest 212,3 ha polí, 67,7 ha luk, 0,7 ha zahrad, 14,4 ha pastvin, 117 ha lesa, 7,5 ha rybníků. Obci patří 19,2 ha polí, luk, pastvin.

V letech 1656-1742 si zachovaly domy rodiny: Dvořákova, Pavlíčkova, Bílkova, Markova. U obce lze nalézt turmalíny, černé záhnědy, někdy citriny, z nichž prý se některé cení stejně jako brasilské topasy. V dvorním museu ve Vídni jest krásná záhněda zde nalezená.

Samota: Znětínský mlýn (s 5 obyvateli) náleží vrchnosti, jež roku 1775 dostávala z něho 10 zl. nájemného čtvrtletně.

V letech 1850-1867 osada obce Radostín, od 1976 MNV Radostín nad Oslavou a od roku 1990 opět samostatná obec.

[editovat] Památky

Na návsi stojí kaple sv. Josefa (z roku 1875 s věžičkou a barevnými vitrážemi. Stojí před ní mramorový křížek, jenž jmenovitě připomíná 17 zdejších obětí 1. světové války. V obci i okolí stojí celá řada křížů, jeden uvnitř obce připomíná památku padlého Františka Dvořáka (1891-1915). Další u silnice do Pavlova zase smrt Cyrila Kocoura (zemřel 1933 ve věku 28 let), nedaleko něj stojí ještě bílý mramorový kříž(1892), další je za rybníkem Dolník a dva pak u silnice do Pokojova (železný a bílý mramorový) V lesích k Jelečkovu má pomník František Pavlíček, jež padl na konci 2. světové války.

U obce se nalézaly turmalíny, záhnědy (jedna skončila až ve Vídeňském dvorním muzeu) a další polodrahokamy.