Černošice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Černošice | |
|---|---|
|
znak |
|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ020A 539139 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Praha-západ (CZ020A) |
| obec s rozšířenou působností: | Černošice |
| pověřená obec: | Černošice |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 9,06 km² |
| obyvatel: | 5 096 (2005) |
| zeměpisná šířka: | 49° 57' 11" s. š. |
| zeměpisná délka: | 14° 19' 31" v. d. |
| nadmořská výška: | 211 m |
| PSČ: | 252 28 |
| základní sídelní jednotky: | 3 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Černošice Riegrova 1209 252 28 Černošice |
| starosta: | Aleš Rádl |
| Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa |
|
Černošice jsou město ve Středočeském kraji, okres Praha-západ. Leží při jihozápadním okraji Prahy, 5km od Zbraslavi, na levém břehu Berounky. Dnešní město je tvořeno třemi částmi: Horní Černošce, Dolní Mokropsy a Vráž. Mají 5096 obyvatel.
Díky dobrému spojení na Prahu a romantické přírodě na hranici chráněné krajinné oblasti Český Kras jsou již od 20. let 20. století oblíbeným sídelním místem s množstvím výstavných vil.
Obsah |
[editovat] Historie
Dolní Mokropsy jsou zmiňovány již roku 1088 ve vyšehradské listině. Horní Černošice jsou poprvé zmíněny v listině kláštera Kladrubského z roku 1115. Horní Černošice byly tvořeny několika usedlostmi kolem malé návsi před kostelem. Skrz obce vedly velmi důležité cesty. Jedná se o tzv. pražsko-bechyňskou cestu a cestu z Pražského hradu na Karlštejn. Stará košatá lípa, která stála na Vráži až do roku 1930, sloužila jako castovní ukazatel a říká se, že pod ní vždy odpočíval král Karel IV. při svých cestách na Karlštejn. Nejtěžším obdobím si prošli Černošice v době třicetileté války. Roku 1639 je nechal švádský vojevůdce, který táhl na Prahu vypálit. V průběhu války došlo k velkému poklesu počtu obyvatel v důsledku válečných ztrát, epidemií a emigrací. Jednou z nejvýznamnějších událostí v historii Černošic bylo zavedení železnice. Ta byla otevřena roku 1862 a šlo o jednokolejnou trať z Prahy do Plzně. V této době propuká bouřlivý výletní a stavební ruch. Podel řeky jsou budovány lázně a začínají se stavět vily. Tento vývoj je následně utlumen 1. světovou válkou. Po jejím skončení ale propuká znovu a v ještě větší intenzitě. Černošice se staly jedním z nejproslulejších vilových a chatových satelitů první republiky. Rozvoj města byl ale následně opět zastaven válkou. Po válce roku 1950 dochází ke sloučení obcí Horní a Dolní Černošice a Dolní Mokropsy, roku 1974 jsou odděleny Dolní Černošice a připojeny k Praze 5-Lipencům. Roku 1969 získávají Černošice statut město.
[editovat] Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší dochovanou stavební památkou na území města. První zmíňky se objevují roku 1352 a mluví o něm jako o kostele farním. Nachází se na uměle upravené terase nad údolím Berounky na východním okraji historického jádra Horních Černošic. Kostel nechal postavit zbraslavský cisterciácký klášter, který vlastnil Černošice od začátku 14. století. V 17. století spadal kostel pod radotínskou farnost.
Kostel nelze jednoznačně zařadit do žádného stavebního slohu díky množství úprav, kterými prošel. Architektura budovy kostela není příliš okázalá. Nejvýraznější částí je barokní věž, která je ve spodní části čtyřboká, v horní osmiboká a v každém boku je polokruhově zaklenuté okno. Až na tuto věž není kostel na vnějšku architektonicky zdoben. Mnohem zajímavější je řešení interiéru, jehož prostor lodi završuje kupole členěná štukovými rámci. Hlavnímu oltáři z roku 1713 dominuje barokní obraz Nanebevzetí Panny Marie a po jeho stranách jsou sochy slovanských věrozvěstů.
[editovat] Původ názvů jednotlivých částí města
Černošice
Název města vychází z příslušnosti vsi k rodu Černochových (Černošice = ves lidí Černochových)
Dolní Mokropsy
Název obce vychází z výrazu ves u mokrých psů nebo ves s mokrými psy a má posměšný charakter. Výrazem mokří psi byli častováni rybáři žijící u starodávné mokřiny podél řeky Berounky. Označoval je takto kníže (celý tento kraj patřil ke knížecímu dvoru na Vyšehradě), který sem jezdíval spolu se svou družinou lovit.
Vráž
Původ názvu není dosud zcela jistý. Historik František Palacký poukazoval na příbuznost se slovem vrah, mladší jazykovědci zase odvozovali původ slova od vražiti, což ve staroslověnštině znamená kouzliti, věštiti (existovala domněnka, že Vráže byly původně místa neosídlená, kde se konalo čarodějnictví). Roman Jacobson zase tvrdil, že slovo Vráž je podobné s ruským ovrag (proláklina). O tomto vysvětlení ale pochybuje profesor Horák, který upozorňuje na to, že vráže mají i hory.
[editovat] Městský znak
Právo užívat městský znak bylo Černošicím uděleno 7. května 1992.
Městský znak je tvořen zlatomodře polceným štítem se zaoblenou modrou patou. V zlatém poli je umístěn zelený jetelový trojlístek se stonkem.
Symbolický význam městského znaku: modrá barva znázorňuje řeku Berounku, zlatá možnosti rekreačního využití města a zelená barva značí přírodní podmínky charakterizující Černošice, trojlístek poté symbolizuje tři části dnešního města – Horní Černošice, Dolní Mokropsy a Vráž.
[editovat] Geografie
Černošice se rozprostírají na 906 ha velmi členitého terénu. A na mnoha místech zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Český Kras. Nejvyšším kopcem je Babka (364,3 m.n.m.).
[editovat] Vodstvo
Nejvýznamnějším vodním tokem, který Černošicemi protéká je Berounka. Za pramenný tok Berounky je považována Mže, po jejímž soutoku s Radbuzou v Plzni vzniká Berounka. Berounka má délku 139 km (dohromady s Mží 239 km) a je největším levostranným přítokem Vltavy.
Kromě Berounky protéká Černošicemi ještě potok Švarcava, který se vlévá do Berounky.
[editovat] Podnebí
Podnebí je suché a teplé. Průměrná roční teplota je 8 °C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 500 – 600 mm.
[editovat] Významní obyvatelé
V Černošcích žilo buď částečně na letní byt nebo trvale mnoho významných českých osobností.
- Vědci:
- Jan Janský – lékař a vědec, objevitel čtyř krevních skupin
- Josef Bláha – pomolog (vyšlechtil Bláhovo jablko a Černošickou hrušku)
- Karel Otavský – vynálezce, konstruktér, hvězdář
- Umělci:
- Jarmila Novotná – sopranistka Národního divadla, působila také ve Státní opeře ve Vídni nebo Metropolitní opeře v New Yorku
- Anna Sedláčková – herečka
- Ferenc Futurista (vlastním jménem František Fiala) – herec působící v pražských kabaretech a Osvobozeném divadle
- Marie Borková – akademická sochařka
- Marie Fisherová – Kvěchová – akademická malířka, ilustrátorka
- Eduard Haken – sólista opery Národního divadla
- Vilém Hackel - fotograf
- Sportovci:
- Jaroslav Bouček – fotbalista
- Zdeněk Lhota – letec, zvítězil na několika mezinárodních soutěžích
- Karel Ardelt – tenista, semifinalista Davis Cupu ve 30. letech
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální webové stránky města
- Portál Černošice o sobě
- Černošice.org - web občanské společnosti v Černošicích
- statistické údaje obce Černošice
| Města, městys a obce okresu Praha-západ |
|---|
|
Bojanovice • Bratřínov • Březová-Oleško • Buš • Černolice • Černošice • Červený Újezd • Číčovice • Čisovice • Davle • Dobrovíz • Dobříč • Dobřichovice • Dolní Břežany • Drahelčice • Holubice • Horoměřice • Hostivice • Hradištko • Hvozdnice • Choteč • Chrášťany • Chýně • Chýnice • Jeneč • Jesenice • Jílové u Prahy • Jíloviště • Jinočany • Kamenný Přívoz • Karlík • Klínec • Kněževes • Kosoř • Kytín • Lety • Libčice nad Vltavou • Libeř • Lichoceves • Líšnice • Měchenice • Mníšek pod Brdy • Nučice • Ohrobec • Okoř • Okrouhlo • Ořech • Petrov • Pohoří • Průhonice • Psáry • Ptice • Roblín • Roztoky • Rudná • Řevnice • Řitka • Slapy • Statenice • Středokluky • Svrkyně • Štěchovice • Tachlovice • Trnová • Třebotov • Tuchoměřice • Tursko • Úholičky • Úhonice • Únětice • Velké Přílepy • Vestec • Vonoklasy • Vrané nad Vltavou • Všenory • Zahořany • Zbuzany • Zlatníky-Hodkovice • Zvole |
