Štěpán Zálešák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Štěpán Zálešák (9. ledna 1874, Bánov - 30. září 1945, Praha) byl český sochař a řezbář. Specializoval se především na sakrální umění, věnoval se i restaurátorským pracem. Jeho díla zdobí mnoho českých chrámů a kostelů.

Obsah 1 Život 2 Díla 2.1 Bánov 2.2 Kolín nad Labem 2.3 Kouřim 2.4 Kutná Hora 2.5 Praha 2.6 Uherský Brod 2.7 Velehrad 2.8 Další místa mimo Prahu 2.9 Drobné plastiky 3 Rod Zálešáků 4 Literatura

[editovat] Život

Štěpán Zálešák absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí (1888-1892), obor ornamentální řezbářství pod vedením prof. Aloise Balána a Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (1892-1898), obor řezbářství u prof. Jana Kastnera. V letech 1898-1912 pracoval ve vlastním atelieru v Praze v Říční ulici. V roce 1912 se stal nástupcem prof. Kastnera († 1912) na Uměleckoprůmyslové škole, kde působil do roku 1934. Je pohřben v Praze na Vyšehradském hřbitově.

[editovat] Díla

[editovat] Bánov

• socha sv. Josefa, fara v Bánově

[editovat] Kolín nad Labem

• chrliče a tympanon nad hlavním portálem při rekonstrukci kostela sv. Bartoloměje (1908)
• Madona pro hřbitovní kostel, keramika
• novogotický oltář se sochami Madony a sv. Václava po stranách vítězného oblouku, kostel sv. Bartoloměje v Třebovli u Kolína nad Labem

[editovat] Kouřim

• kříž se sochami Panny Marie a sv. Jana, hlavní oltář gotického kostela sv. Štěpána (1907)
• oltář se sochami Panny Marie a andělů, severní boční loď kostela sv. Štěpána (1907)
• oltář se sochou sv. Jana Nepomuckého mezi dvěma anděli, jižní boční loď kostela sv. Štěpána (1907)

[editovat] Kutná Hora

• Archa Večeře Páně (1903) - 4 reliéfy: sv. Václav, Vojtěch, Cyril a Metoděj - hlavní oltář kostela sv. Barbory
• sochy sv. Cyrila a Metoděje, kostel Panny Marie na Náměti
• oltář v kapli Nejsvětějšího srdce Páně, klášter řádu sv. Voršily

[editovat] Praha

Vyšehrad

• bronzová busta probošta Václava Štulce (1910), Štulcova zahrada
• tympanon Poslední soud nad hlavními vchodovými dveřmi kostela sv. Petra a Pavla (1901)
• sochy sv. Petra a Pavla pro hlavní oltář kostela sv. Petra a Pavla (1903)
• Ukřižování se sv. Lohengrinem, v interieru kostela sv. Petra a Pavla
• boční oltář Král Králů (20.léta), skupina soch z lipového dřeva, pozlaceno, kostel sv. Petra a Pavla

Pražský hrad

• střední dveře a stěny v podkruchtí Wolhmutovy kruchty s řezbami na motiv sv. Cyrila a Metoděje (1928), dubové dřevo, katedrála sv. Víta

Vinohrady

• dva postranní oltáře v kostele sv. Ludmily
• spolupráce na hlavním oltáři v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na nám. Jiřího z Poděbrad

Holešovice

• plastiky sv. Bartoloměje, sv. Václava, 8 andělů, dva klečící andělé a Kristus na kříži (1912), hlavní oltář novogotického kostela sv. Antonína
• andělé s korunou pro boční oltář kostela sv. Antonína

Žižkov

• práce na průčelí i interiéru kostela sv. Prokopa na Žižkově (1910)
  • sochy sv. Cyrila a Metoděje, hlavní oltář
  • boční oltář Panny Marie s deskovými výjevy z jejího života
  • boční oltář Božského srdce Páně s obrazy sv. Augustina a sv. Aloise

Ostatní části

• Pražský městský znak (1926), vyřezán podle návrhu prof. V. Vojtíška a prof. F. Kysely – shořel při požáru Staroměstské radnice za pražského povstání v roce 1945
• Plastika Útěcha zhotovena pro vlastní hrob – z hrobu byla ukradena v roce 1993

[editovat] Uherský Brod

• práce z pozůstalosti uložené v depozitáři Muzea Jana Ámose Komenského

[editovat] Velehrad

• socha sv. Josefa, boční loď chrámu
• rám pro obraz Madony od Emanuela Dítěte, řezbářská práce

[editovat] Další místa mimo Prahu

• dřevořezba Pieta v kapli Panny Marie Bolestné u hřbitova v Berouně
• sv. Jan, kostel v Brně-Králově Poli (1908)
• socha sv. Jana Evangelisty na kazatelně, kostel Panny Marie v Ostravě Mariánských Horách (1909)
• Křížová cesta, kostel sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě (1910)
• sochy sv. Gotharda, Jana Křtitele, sv. Václava, sv. Ludmily, pískovec (1910) – západní průčelí kostela sv. Gotharda v Českém Brodě
• socha Madony, pískovec – západní průčelí děkanského kostela sv. Jiljí v Nymburce
• práce na hlavním oltáři kostela sv. Petra a Pavla, Budeč

[editovat] Drobné plastiky

• Mateřská láska, Marie s ovečkou, Malá chůva, Ovčáček, Chlapci se psem
• sochy Madony, světců a světic, církevních hodnostářů

[editovat] Rod Zálešáků

Sochař Štěpán Zálešák měl sice tři dcery, ale jméno Zálešák přesto nezmizelo ze světa umění. Pod jménem Zálešák / Zálešáková se umění věnují jeho vzdálenější příbuzní.

[editovat] Literatura

• Štěpán Zálešák, Vladimír Drahoňovský, 1934
• V posvátné půdě Vyšehradu, Karel Balák, 1946
• Brožura „Dokumenty a prameny“ - Štěpán Zálešák, Zdeněk Mařan