Žirafovití
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Žirafovití |
||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Okapi
|
||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
||||||||||||
Poslední přežívající druhy žirafovitých jsou žirafa a okapi. Mezi typické znaky patří dlouhé nohy, úzká hlava s růžky a hřebenité dolní špičáky. Žirafa je nejvyšší žijící živočich, za což vděčí především svému dlouhému krku. Dospělý samec může být až 5,5 m vysoký. Chování obou zbylých druhů je velmi odlišné, protože okapi obývá deštný prales zatímco domácím prostředím žirafy jsou rozlehlé savany.
[editovat] Anatomie
Žirafovití váží od 250 kg do 1500 kg. Mají dlouhou a uzkou hlavu, tenké rty a dlouhý zdánlivě chápavý jazyk. Okapi na rozdíl od žiraf nemají extrémně dlouhý krk a nohy, ale oba druhy mají dlouhá, úzká chodidla bez bočního prstu.
Malé růžky žirafovitých jsou mezi savci unikátní, neboť se zakládají nejprve jako chrupavka, která se mění na kost a jsou stále pokryté osrstěnou kůží. U žiraf mají růžky zvířata obou pohlaví, u okapi pouze samec. Žirafovití mají silnou kůži, která slouží i jako ochrana proti predátorům. Srst u žiraf je skvrnitá, tvar a rozložení skvrn se liší u různých poddruhů. Okapi má tmavou sametovou srst s bílými pruhy na horní časti nohou a na kyčlích.
[editovat] Potrava
Jejich strava se skládá převážně z různých listů a malých větévek, které spásají pomocí unikátních špičáků. K požírání listů dále používají své velmi pohyblivé pysky a dlouhý jazyk, který můžou žirafy vypláznout až do délky 45 cm. Mají čtyřdílný žaludek.
[editovat] Historie
Fosilní nálezy ukazují, že se žirafovití začali poprvé objevovat v pozdních fázích oligocénu až v brzkém miocénu.