1859

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

[editovat] Události

• 24. ledna - Dunajská knížectví Moldavsko a Valašsko se sjednotila pod názvem Rumunsko v jeden stát. Do čela zvolen kníže Alexandr I. (Alexandr Cuza)
• 27. dubna - Ve Florencii (Itálie) vypuklo povstání proti habsburskému arcivévodovi Leopoldu II. Dále vypuklo protihabsburské povstání i v knížectví Modena a Parma.
• 4. června - Bitva u Magenty (Itálie) Rakušané prohráli s vojskem Sardinského království a Francie
• 24. června - bitva u Solferina (Itálie) Rakousko opět prohrává
• 11. července - uzavřel francouzský císař Napoleon III. s Rakouskem příměří
• 11. července - císař František Josef I. vydal manifest, ve kterém slíbil větší mírů demokracie a hospodářské svobody
• 15. září - Papež Pius IX. blahořečil Jana Sarkandra
• 20. prosince - císařským patentem byl v Rakousko-Uhersku uzakoněn nový živnostenský řád, jenž stanovil podmínky pro svobodné podnikání
• V Katalánsku obnovena slavnost Jocs Floral

[editovat] Vědy a umění

• Charles Darwin zveřejnil svou evoluční práci O vzniku druhů přirozeným výběrem
• zaznamenáno první masívní přemnožení mandelinky bramborové

[editovat] Narození

Česko

• 4. leden - Karel Václav Rais, český spisovatel († 8. červenec 1926)
• 30. prosince - Josef Bohuslav Foerster, český hudební skladatel a pedagog † 29. května 1951)

Svět

• 4. srpen - Knut Hamsun, norský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu
• 18. říjen - Henri Bergson, francouzský filosof († 4. leden 1941)
• 22. května - Arthur Conan Doyle, anglický ( skotský ) spisovatel († 7.července 1930

[editovat] Úmrtí

• 15. září - Václav Kliment Klicpera, český spisovatel a dramatik (* 23. listopad 1792)

[editovat] Hlava státu

František Josef I.