3G
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Standardy mobilních telefonů |
| 0G |
0.5G
|
1G
|
| 2G |
| 2.5G |
| 2.75G |
| 3G |
| 3.5G |
3.75G
|
| 4G |
3G (nebo 3-G) je zkratka pro třetí generaci mobilních telefonů. Služby spojené s touto generací představují schopnost přenášet obojí – hlas (telefonní hovor) i data (stahovaná data, e-maily, zprávy).
Nástup třetí generace telefonů (jako vlajková aplikace této generace jsou označovány videohovory) byl zpožděn očekáváním ohromných zisků z této technologie vedoucím k vypisování aukcí na prodej licencí pro tuto generaci. Poplatky, které musely telekomunikační společnosti za licence zaplatit je finančně velmi zatížily a zpozdily vlastní nástup této generace hlavně v Evropě. Výjimku v tomto tvořilo Japonsko a Korea, které před prodejem licencí daly přednost rychlému vývoji IT infrastruktury.
Japonsko bylo první zemí, která zavedla třetí generaci mobilních telefonů jako první. V roce 2005 používalo v Japonsku tyto mobily třetí generace 40 % uživatelů a v roce 2006 se očekává přechod většiny uživatelů a nástup následující generace 3.5 G s přenosovou rychlostí 3 Mbity/s. Ukazuje se ovšem, že hlavní využívanou službou nejsou videohovory, ale stahování hudby poskytované speciálními firmami jako jsou KDDI, EZchakuuta a Chaku Uta Full services.
Mobilní sítě třetí generace sice nejsou sítěmi podle standardu IEEE 802.11, ale jsou sítěmi určenými pro personální zařízení jako PDA a mobilní telefony.
