New Immissions/Updates:
boundless - educate - edutalab - empatico - es-ebooks - es16 - fr16 - fsfiles - hesperian - solidaria - wikipediaforschools
- wikipediaforschoolses - wikipediaforschoolsfr - wikipediaforschoolspt - worldmap -

See also: Liber Liber - Libro Parlato - Liber Musica  - Manuzio -  Liber Liber ISO Files - Alphabetical Order - Multivolume ZIP Complete Archive - PDF Files - OGG Music Files -

PROJECT GUTENBERG HTML: Volume I - Volume II - Volume III - Volume IV - Volume V - Volume VI - Volume VII - Volume VIII - Volume IX

Ascolta ""Volevo solo fare un audiolibro"" su Spreaker.
CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Aktinidie - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Aktinidie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Aktinidie

Aktidinie
Aktidinie
Vědecká klasifikace
Říše: Rostliny (Plantae)
Podříše: Cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: Krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: Vyšší dvouděložné - (Rodopsida)
Řád: vřesovcotvaré - (Ericales)
Čeleď: aktinidiovité (Actinidiaceae)
Rod: Aktinidie (Actinidia)
Lindl.

Aktinidie (též psáno Aktinídie), latinsky Actinidia, je rod dřevin pocházející ze zemí východní Asie - Číny, Taiwanu, Korey a Japonska. Na severu zasahuje až na Sibiř a na jihu do Indočíny. Aktinidie jsou keře vysoké až 6 m nebo liány dorůstající až 30 m.

Jejich listy jsou střídavé, jednoduché, zubaté, řapíkaté. Květy bývají bílé, s pěti okvětními lístky. Aktinidie jsou většinou dvoudomé. Plodem je až několik cm velká bobule obsahující množství malých semen. U většiny druhů jsou plody jedlé.

[editovat] Přehled druhů

Rod zahrnuje asi 40-60 druhů:

  • Actinidia arguta (Aktinidie význačná) má plody o hmotnosti 10-15 g, s hladkou jedlou zelenou slupkou. Je odolnější vůči mrazům než A. deliciosa, lze ji poměrně úspěšně pěstovat i v našich podmínkách.
  • Actinidia arisanensis
  • Actinidia callosa
  • Actinidia carnosifolia
  • Actinidia chengkouensis
  • Actinidia chinensis (Aktinidie čínská) má plody se žlutou dužninou.
  • Actinidia chrysantha
  • Actinidia cinerascens
  • Actinidia cordifolia
  • Actinidia coriacea (Aktinidie kožovitá)
  • Actinidia cylindrica
  • Actinidia deliciosa je nejběžněji pěstovaný druh.
  • Actinidia eriantha
  • Actinidia farinosa
  • Actinidia fasciculoides
  • Actinidia fortunatii
  • Actinidia fulvicoma
  • Actinidia glauco-callosa
  • Actinidia glaucophylla
  • Actinidia globosa
  • Actinidia gracilis
  • Actinidia grandiflora
  • Actinidia hemsleyana
  • Actinidia henryi
  • Actinidia holotricha
  • Actinidia indochinensis
  • Actinidia kolomikta (Aktinidie kolomikta) má drobné plody a ozdobné listy. Snáší mrazy až okolo -40°C.
  • Actinidia laevissima
  • Actinidia lanceolata
  • Actinidia latifolia
  • Actinidia leptophylla
  • Actinidia liangguangensis
  • Actinidia macrosperma
  • Actinidia maloides
  • Actinidia melanandra (Aktinidie černoprašná)
  • Actinidia melliana
  • Actinidia obovata
  • Actinidia pilosula
  • Actinidia polygama (Aktinidie stříbrná) má drobné žluté plody.
  • Actinidia purpurea (Aktinidie purpurová) se podobá A. arguta, ale plody mají červenou dužinu.
  • Actinidia rubricaulis (Aktinidie červenolodyžná)
  • Actinidia rubus
  • Actinidia rudis
  • Actinidia rufotricha
  • Actinidia sabiaefolia
  • Actinidia sorbifolia
  • Actinidia stellato-pilosa
  • Actinidia strigosa (Aktinidie hřebelcová)
  • Actinidia styracifolia
  • Actinidia suberifolia
  • Actinidia tetramera (Aktinidie čtyřčetná)
  • Actinidia trichogyna
  • Actinidia ulmifolia
  • Actinidia umbelloides
  • Actinidia valvata
  • Actinidia vitifolia
  • Actinidia venosa (Aktinidie žilkovaná)


[editovat] Význam

Plody aktinidie význačné
Plody aktinidie význačné

Plody - bobule aktinidií jsou ovoce známé jako kiwi. Za tímto účelem jsou pěstovány zejména kultivary a kříženci druhů Actinidia deliciosa a Actinidia chinensis. První kultivary i pojmenování kiwi pochází z Nového Zélandu z druhé poloviny 20. století. Dnes je toto ovoce pěstováno v USA, Japonsku, Chile i v Evropě (Francie, Itálie, Řecko). Některé druhy jsou využívány také jako okrasné rostliny, například pestrolistá Actinidia kolomikta, která je nejvíce mrazu odolným druhem tohoto rodu.

[editovat] Externí odkazy

[1] - přehled druhů a odrůd pěstovaných v parcích a arboretech

Static Wikipedia (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu