Alexej Petrovič Maresjev
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexej Petrovič Maresjev (rusky: Алексе́й Петро́вич Маре́сьев; 20. května, 1916 – 19. května, 2001) je legendární sovětské letecké eso z doby Velké vlastenecké války.
Narodil se 20. května 1916 v Kamyšině. Do armády vstoupil v roce 1937. V roce 1940 absolvoval sovětskou leteckou vojenskou školu. V srpnu 1941 začal létat jako vojenský stihač. Měl na svém kontě 4 sestřelená nacistická letadla, když byl sám v březnu 1942 sestřelen nedaleko města Staraja Rusa.
Po pádu stroje se ocitl těžce raněný v nepřátelském týlu. Přesto se rozhodl vrátit se sám na území kontrolované sovětskou armádou. Cesta zpět trvala celých 18 dnů. Jeho zranění se zhoršila tak, že po návratu mu musely být pod kolenem obě dvě nohy amputovány.
Maresjev udělal všechno pro to, aby se mohl i s amputovanýma nohama vrátit k létání. Po ročním úsilí se naučil ovládat své protézy tak, že se mohl v červnu 1943 vrátit do činné služby.
Během vzdušných soubojů v srpnu 1943 sestřelil 3 nacistická letadla Focke-Wulf Fw 190. Celkem absolvoval 86 vzdušných soubojů, při kterých sestřelil 11 bojových letadel. 24. srpna 1943 byl vyznamenán Zlatou hvězdou Hrdiny Sovětského svazu, nejvyššího vyznamenání SSSR. V roce 1944 vstoupil Maresjev do KSSS a o dva roky později opustil armádu.
V roce 1952 absolvoval Maresjev Vysokou školu politickou, následně se věnoval práci ve výboru válečných veteránů a stal se členem Nejvyššího sovětu SSSR. Byl vyznamenán Leninovým řádem, Řádem Říjnové revoluce, Řádem práce, Řádem Rudé hvězdy a celou řadou dalších vyznamenání.
Zemřel na zástavu srdce několik hodin před oficiální oslavou svých 85. narozenin.
Jeho životní příběh je základem pro novelu Příběh opravdového člověka od Borise Polevého, ve které však vystupuje pod pozměněným jménem Meresjev.
