Alfons Mucha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Alfons Mucha

Alfons Maria Mucha (24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha) byl český malíř období secese.

Stal se známým téměř přes noc díky divadelnímu plakátu Gismonda (1894–1895), který si objednala pařížská herečka Sarah Bernhardt. Herečka později uzavřela s Muchou smlouvu a on pro ni a Divadlo Renesance v Paříži vytvořil ještě několik dalších plakátů, např. ke hrám:

Dáma s kaméliemi (La Dame aux Camelias) (1896),
Lorenzaccio (1896),
Médea (Medee) (1898),
Samaritánka (La Samaritaine),
Tosca (La Tosca) (1899),
Hamlet (Tragique Histoire d'Hamlet - Prince de Danemark) (1899).

Narodil se v Ivančicích v rodině soudního zřízence Ondřeje Muchy. Měl dvě sestry, Annu a Andělu. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně, kde si přivydělával jako chrámový zpěvák v petrovském chlapeckém sboru. Po neúspěchu u přijímacích zkoušek na pražskou Akademii krátce pracoval jako písař u ivančického soudu. V této době připravoval ochotnická divadelní představení, maloval dekorace a plakáty, navrhoval pozvánky. Z roku 1875 pochází Muchova první známá přesně datovaná kresba. Jedná se o pastel představující Janu z Arku na hranici.

Roku 1879 odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací. Zde procuje jako malíř bez profesionálního školení v malířské dílně divadelních dekorací vídeňské firmy Kautský - Brioschi – Burghardt. Poté odchází do Mikulova, kde maloval portréty místních obyvatel. Roku 1883 byl pozván hrabětem Khuen Belassim k vytvoření dekorací zámku Emmahof ve Vídni. V roce 1885 odchází na akademii do Mnichova a o dva roky později do Paříže na akademii Julian. Roku 1892 je pověřen ilustrovat Scenés et épisodes de l'histoire d'Allemagne od Charlese Seignobose. K osudovému zlomu v jeho kariéře dochází roku 1897, když získává objednávku na plakát pro Sarah Bernhardt.

Nejslavnější Muchovo období je kolem přelomu 19. a 20. století. V roce 1906 se oženil s Marií Chytilovou. V USA byl uvítán jako největší dekorativní umělec světa, vrátil se však do Čech. Stal se autorem prvních známek a bankovek samostatné Československé republiky. Mucha však nebyl pouze grafikem a tvůrcem světoznámých plakátů art nouveau. Všestranným nadáním zasahoval do všech uměleckých oborů, sochařstvím počínaje a divadlem konče.

Mucha se stal známým jako umělec užitého umění, kromě plakátů tvořil návrhy vinět na láhve, čokolády, sušenky, cigarety, maloval návrhy jídelních menu, kalendářů a dekorativních zástěn, doplňoval knihy svými ilustracemi, např. Otčenáš (La Pater, 1899), navrhoval české známky i bankovky. Jeho tvorba zahrnuje návrhy interiérů (např. Primátorský salonek v Obecním domě v Praze), nádobí, šperků, ale i návrh okna katedrály sv. Víta (1931) v Praze.

Alfons Mucha byl velkým vlastencem a celý život snil o realizaci cyklu velkoformátových obrazů Slovanská epopej, kterým chtěl shrnout dějiny Slovanského národa. Cyklus velkých pláten maloval na zámku Zbiroh od roku 1910. Epopej byla dokončena v roce 1928 a Muchův americký mecenáš Charles Crane ji věnoval Praze. Dnes tento cyklus můžeme najít na zámku v Moravském Krumlově.

Alfons Mucha zemřel 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic.

Po Alfonsu Muchovi pojmenoval Antonín Mrkos planetku (5122) Mucha.