Americká válka za nezávislost
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Americká válka za nezávislost (1775 - 1783) byl válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií, kterým vyvrcholila americké revoluce. Původně se jednalo čistě o konflikt mezi Britským impériem a částí jeho amerických kolonií, po porážce britských vojsk v bitvě u Saratogy se však na stranu amerických povstalců přidaly i další státy: Nizozemí, Francie a Španělsko. Válka skončila osamostatněním všech 13 vzbouřených amerických kolonií, které vytvořily Spojené státy americké.
[editovat] Původ konfliktu
Americká válka za nezávislost je považována za vyvrcholení americké revoluce. Revoluční nálady mezi kolonisty začaly výrazně sílit krátce po ukončení války mezi Francií a Velkou Británii, v níž byla Francie vyhnána z takřka celé Severní Ameriky (viz francouzsko-indiánská válka). Důvodem byla zejména britská ekonomická politika, která těžce postihovala hospodaření kolonií, pro něž byla zásadně nevýhodná. Dalším činitelem byl požadavek zastoupení v Parlamentu (zdanění bez zastoupení) a šířící se republikánská ideologie v USA.
[editovat] Průběh a důsledky konfliktu
Otevřené povstání vypuklo na území 13 kolonií v roce 1775 a v roce 1776 byla vyhlášena Deklarace nezávislosti. Velká Británie nedokázala povstání potlačit, byť ovládla některá pobřežní města a vyslala na kontinent poměrně silné jednotky.
Loyální jí zůstala pouze malá část obyvatelstva 13 provincií, narozdíl od obyvatel Kanady, které v dritivé většině stálo na straně Koruny. V roce 1783 válka skončila uznáním nového státu ze strany Velké Británie.
Nutno však dodat, že i nadále přetrvávaly rozsáhlé spory mezi oběma zeměmi, zejména pokud šlo o námořní obchod a o stanovení hranic a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém území, což posléze vyústilo v britsko-americkou válku (1812-1814).
