Bakteriofág
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bakteriofág - zkráceně fág, je vir infikující bakterie. Obdobné buňky oxygenních fototrofních (provádějící fotosyntézu) bakterií (cyanobakterií) se nazývyjí cyanofágy. Stavba různých druhů fágů je velmi podobná: je to bílkovinná kapsida složený ze dvou částí - hlavička (obsahující nukleovou kyselinu - DNA, RNA) a bičíku, ze kterého vyrůstají bičíková vlákna, kterými se přichytí na hostitele - bakterii.
Obsah |
[editovat] Historie
Už v roce 1896 si chemik E.H.Hankin všiml, že v nějaká látka v řece Ganze ničí bakterie způsobující choleru. V roce 1915 pak mikrobiolog Frederick W. Tworn izoloval organismy, které byly o několik let nazvány bakteriofágy - totiž „požírači bakterií“.
d'Herelle pak úspěšně použil bakteriofágy k léčbě úplavice, ale po začátku komerční výroby antibiotik se od používání fágů v medicíně na dlouhou dobu zapomnělo. Jedině v bývalém sovětském svazu se udržel výzkum bakteriofágů, v bakteriologickém institutu dr. Eliava, které funguje dodnes.
[editovat] Bakteriofágy jako léky
Bakteriofágy jsou schopné lysovat napadené bakterie, mohou proto sloužit jako účinná antibakteriální léčiva. Problém je v tom, že každý druh bakteriofágu napadá jen konkrétní druh bakterie, nebo nanejvíš skupinu příbuzných druhů bakterií.
Aby byla léčba účinná, musí se nejprve přesně určit druh bakterie, která způsobila infekci, a pak podat pacientovi přesně vybrané bakteriofágy.
Jsou-li dostupná širokospektrá antibiotika, je léčba pomocí bakteriofágů příliš náročná na přesnou diagnózu. Ovšem vzhlem k tomu, že v současnosti je mnoho bakteriálních kmenů resistentních vůči některým antibiotikům (některé nemocniční kmeny zlatého stafykoloka jsou již resistentní vůči všem známým antibiotikům včetně vankomycinu) se možná v budoucnu dočkáme použití bakteriofágů k boji proti mikrobiálním infekcím.
[editovat] Bakteriofágy a bakteriální infekce
Kromě „dobrých“ vlastností, které mají bakteriofágy jako ničitelé bakterií, je známo také jejich pro člověka negativní působení.
Bakteriofágy mohou po infekci bakteriální buňky přejít do latentního, lysogenního stavu, kdy se bakteriofág začlění do genetické informace buňky. Teprve při „stresu“ bakteriální buňky se probudí, začne se replikovat a buňku zničí.
Byly ale popsány i případy, kdy se kmeny bakterií s virovou DNA stanou vysoce patogenními původci onemocnění. Příkladem je bakterie způsobující záškrt - při lysogenní infekci bakteriofágem B začne produkovat toxin, který je kódován fágovými geny. Infekce takovými bakteriemi je mnohem vážnější než „obyčejný“ záškrt.
Stejně tak některé kmeny E. coli, neškodné bakterie, která žije jako komenzál v tlustém střevě, mohou způsobovat vážné zdravotní potíže (enterohemoragická E.coli). Tyto kmeny jsou s největší pravděpodobností také infikované bakteriofágem, jehož genetická informace způsobuje patogenitu těchto kmenů.
[editovat] Externí odkazy
- Článek „LMP102“ na severu OSEL - Článek referuje o přípravku LMP102 na bázi bakteriofágů pro použití v potravinářském průmyslu. Věnuje se však i problematice bakteriofágů a jejich případného využití člověkem obecně.
