Baskičtina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Baskičtina (Euskara) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | |||
| Počet mluvčích: |
664 000 |
||
| Klasifikace: | |||
| Písmo: | Latinka | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
Královská akademie baskického jazyka (Euskaltzaindia) |
||
| Úřední jazyk: | |||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | eu | ||
| ISO 639-2: |
|
||
| SIL: | různé | ||
| Wikipedie | |||
| eu.wikipedia.org | |||
Baskičtina (baskicky: Euskara) je osamocený jazyk, který nepatří do žádné jazykové rodiny. Proto je velice odlišný od ostatních jazyků zvláště pak těch okolních (španělština, francouzština, katalánština). Kvůli obklopenosti indoevropskými jazyky se řadí mezi izolované jazyky. Hlavní oblastí rozšíření je Baskicko, a to nejen kraj Španělska, ale také širší okolí zasahující také do Francie. Tato oblast má značnou kulturní i politickou autonomii. Národ žíjící na severu Pyrenejského poloostrova mluvící tímto jazykem se nazývá Baskové.
[editovat] Oficiální status
Baskičtina je považována za první úřední jazyk autonomní oblasti Baskicko a částí kraje Navarra.
[editovat] Dialekty
Rozlišuje se 6 hlavních dialektů baskičtiny:
- ve Španělsku
- biskajský
- gipuzkoanský
- hornonavarrský
- ve Francii
- dolnonavarrský
- lapurdianský
- zuberoanský
Rozšíření těchto dialektů nekopíruje hranice krajů.
[editovat] Slovní zásoba
Slova přijímá hlavně z latiny, španělštiny, francouzštiny a gaskonštiny, ale fonetická revoluce změnila tato slova někdy až k nepoznání.
| Izolované jazyky |
|---|
| Evropské: aquitanština | baskičtina | etruština | iberština |
| Asijské: ainština | burushaski | elamite | jukagirština | kalto | ket | korejština | kusunda | nivkh | pucikwar | sumerština |
| Africké: laal | hadza | mekejir | meroiština | oropom | sandawe |
| Amerických indiánů | Australských domorodců | Papuánských domorodců |
