Chlorofyl
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chlorofyl je zelený pigment obsažený v zelených rostlinách, sinicích a některých řasách.
Chlorofyl v průběhu fotosyntézy absorbuje energii světelného záření a používá ji k syntéze sacharidů z oxidu uhličitého a vody. Působení chlorofylu představuje první krok fotosyntézy, kdy působí jako transformátory světelných kvant na biologicky zpracovatelnou formu, tím, že je schopný ji převést na makroergickou chemickou vazbu. Tím je uvedená reakce zdrojem energie pro všechny další biochemické a biologické reakce na této planetě.
Chlorofyl patří k fotosyntetickým pigmentům spolu s fykobiliny a karotenoidy, které však mají jinou barvu a absorbují energii z odlišné části viditelného světelného spektra. Chlorofyl je zelený, protože absorbuje modrou a červenou část světelného spektra a ostatní odráží. Tím se nám jeví jako zelený a udává tak základní barvu všem fotosyntetizujícím rostlinám.
Chemicky se řadí mezi porfyriny obsahující hořčík. Jsou známy chlorofyly: a, b, c, d, bakteriochlorofyl a, b. Molekuly chlorofylu jsou na thylakoidních membránách, které jsou u rostlin umístěné v chloroplastech, kde s bílkovinami a dalšími pigmenty tvoří základ fotosystému I a II.
[editovat] Vzorce a zákl.chem. údaje
Chlorofyl a (C55H72MgN4O5) - relativní molekulová hmotnost 893,49
Chlorofyl b (C55H70MgN4O6) - relativní molekulová hmotnost 906,51
[editovat] Literatura
- Encyklopedie CoJeCo, http://www.cojeco.cz
- Fyziologie rostlin, Academia Praha, 1995