Claudio Arrau
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Claudio Arrau (6. února, 1903 – 9. června, 1991)byl chilsko-americký klavírista, světově proslulý svým osobitým přednesem, k jehož širokému repertoáru patřily skladby od barokních až po moderní skladatele. Je považován za jednoho z nejlepších klavíristů 20. století.
Obsah |
[editovat] Životopis
Claudio Arrau se narodil v chilském městě Chillán. Byl synem očního lékaře Carlose Arrau a Lucrecie León a patřil k významné chilské rodině. Jeho předek Lorenzo de Arrau byl do Chile vyslán španělským králem Carlosem III.
Jako zázračné dítě měl svůj první koncert již v pěti letech a v roce 1908 dostal stipendium od chilské vlády, aby studoval hudbu v Berlíně. Jeho učitelem byl Martin Krause, jeden z posledních žáků Ference Liszta. Když mu bylo dvanáct let, dokázal zahrát Lisztových 12 transcendentalních etud, považovaných za jedny z nejtěžších klavírních skladeb.
V letech 1919 a 1920 získal Lisztovu cenu a již v roce 1925 se stal profesorem na Sternově konzervatoři v Berlíně. Mezi jeho žáky patřili např. Garrick Ohlsson a Karlrobert Kreiten. V roce 1927 vyhrál Grand Prix International des Pianistes v Ženevě a jeho recitály Bachovy hudby z let 1935-1936 v Berlíně byly považovány za mimořádnou hudební událost. Později uváděl i kompletní díla Beethovena, Mozarta, Schuberta, Brahmse či Webera. Brzy po vypuknutí 2. světové války se přestěhoval do USA, kde později v únoru 1979 získal americké občanství. Až do své smrti se hojně věnoval koncertní činnosti, při níž navštívil i Prahu.
V roce 1937 se oženil s německou mezzosopranistkou Ruth Schneiderovou, se kterou měl tři děti. Claudio Arrau zemřel v rakouském Mürzzuschlagu v roce 1991.
[editovat] Styl
Hra Claudia Arraua má velmi osobitý styl. Vždy kladl větší důraz na procítěný přednes skladby než na virtuosní brilanci, za což byl občas kritizován. Jeho hra byla pro svou sytost a barvu občas přirovnávána k Burgundskému vínu. Třebaže od svých středních let dával často přednost pomalejšímu tempu, v mládí získal pověst virtuosa, který dovedl zahrát i nejnáročnější skladby. Jeho hra se vyznačovala filosofickou hloubkou, plným a zpěvným tónem a mimořádnou precizností. Vždy se snažil vycházet ze studia pramenů, nicméně jeho interpretace nezapřou jeho silnou individualitu.
[editovat] Nahrávky
Arrau během svého života nahrál mnoho hubebních děl ať už sólově, či s orchestrem. K jeho nejvýznamějším nahrávkám patří kompletní klavírní tvorba Roberta Schumanna, ale slavné jsou i nahrávky děl Beethovena, Mozarta, Brahmse, Liszta, Chopina či Debussyho. Těsně před svou smrtí pracoval na nahrávkách celého díla Johanna Sebastiana Bacha pro klávesové nástroje.
Výběr jeho nahrávek byl vydán v rámci kolekce Great Pianists of the 20th Century (Phillips Classics), kde mu byla věnována tři dvojalba.
[editovat] Citáty
- An interpreter must give his blood to the work interpreted. (Hudebník musí za dílo, které předvádí, položit život.) — Claudio Arrau
[editovat] Literatura
- Burian, K. V.: Claudio Arrau. Supraphon. Praha, 1986.
- Horowitz, J.: Arrau on music and performance. Dover Publishing. New York, 1999. ISBN: 978-0486408460
