Dornier Do 335

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dornier Do 335

Typ:	Těžký stíhač, bombardér
Výrobce:	Dornier Flugzeugwerke
První let:	říjen 1943
Zaveden:	1944
Charakter:	vyřazen
Hlavní uživatel:	Luftwaffe

Jediný dochovaný exemplář v Muzeu kus od Washingtonu

Dornier Do 355 Pfeil (Šíp) byl německý těžký stíhací letoun z konce druhé světové války. Do služby se jich ale dostala pouze hrstka.

[editovat] Koncepce

Původ letounu se dá vystopovat až do doby první světové války, kdy Claudius Dornier navrhl mnoho hydroplánů poháněných motory v tandemu. Stejný způsob byl použit u letounů Wal a obřího Do X. Tento systém je výhodnější než u dvoumotorových letounů s motory na křídlech, protože motory v tandemu na sebe navazují; jeden z nich působí jako „tažný“ a druhý jako „tlačný“ a lze tak dosáhnout větších rychlostí, navíc má letoun lepší těžiště, při poruše jednoho z motorů nedochází k takovému kroutícímu momentu, letoun má i menší čelní odpor a se dá lépe ovládat.

[editovat] Projekt a prototyp

V roce 1939 firma pracovala na projektu velmi rychlého bombardéru (P.59) s motory v tandemu, ale Göring projekt roku 1940 zrušil. V květnu roku 1942 Dornier předložil návrh vylepšené verze jako P.231 schopné nést náklad 1 000 kg pum. Návrh byl tedy vybrán. Na podzim roku 1942 však bylo řečeno, že typ nebude dlouho požádován; místo toho byla změněna role letounu na rychlý stíhací bombardér, ale se stejným nákresem s motory v tandemu, to ale zdrželo dododání prototypu.

Ten poprvé vzlétl na podzim roku 1943, šlo o mimořádně mohutný stroj s dvěma motory DB 603, jedním před a druhým za kabinou pilota, zadní motor přenášel výkon přes dlouhou hřídel na tlačnou vrtuli za křížovými ocasními plochami. Uvnitř trupu byla pumovnice. Piloti byli překvapeni rychlostí, zrychlením, zatáčkami a celkovým řízením - byl to dvoumotorový letoun, který dokázal letět jako jednomotorový; při vypnutém předním motoru dokázal udržet rychlost 560 km/h. Nevýhodou byl špatný zadní výhled a slabý podvozek při přistávání.

[editovat] Verze

Prvních deset předsériových D 335A-0 byl dodáno k testování v květnu. Tyto stroje měly pancéřovanou kabinu a vystřelovací sedadlo, které se aktivovalo poté, co byl odhozen kryt kabiny, horní svislá ocasní plocha a zadní vrtule, dolní svislá ocasní plocha šla odhodit také – to pro případ nouzového přistání. Do 335 byl tak první sériový letoun s vystřelovacím sedadlem. Na konci roku se začala vyrábět verze A-1 s motory DB 603E a možností nést pumy nebo přídavné nádrže pod křídly, měla se vyrábět i průzkumná verze A-4. Ve stejné době vznikl dvoumístný noční stíhač A-6 s radarem a cvičné A-10 a A-12 s dvojím řízením, stihly se vyrobit i dva prototypy těžší verze B. Na konci války se připravovaly různé modifikace letounu (např. větší rozpětí apod.) jako spojení dvou trupů (Do 635) nebo verze s výkonějšími motory (Do 435). Celkem se vyrobilo okolo 90 letounů, ale žádný nebyl vyzkoušen v boji. Francouzský stíhací pilot ve službách RAF Pierre Clostermann ve své knize „Velký Cirkus“ uvádí bojové setkání svého Tempestu pravděpodobně s Do 335 koncem války, nicméně k žádnému sestřelu nedošlo.

[editovat] Specifikace (Do 335A-0)

Do 335 zkoušený v USA

[editovat] Technické údaje

Posádka: 1
Délka: 13,85 m
Rozpětí: 13,8 m
Výška: 4,55 m
Hmotnost (prázdný): 5 210 kg
Maximální vzletová hmotnost: 8 890 kg
Pohonná jednotka: 2 × 12-ti válcový řadový motor DB 603A, každý o výkonu 1 290 kW

[editovat] Výkony

Maximální rychlost: 765 km/h
Bojový dolet: 1 160 km
Dostup: 11 400 m

[editovat] Výzbroj

1 x kanón MK 103 ráže 30 mm
2 x kanón MG 151 ráže 20 mm
do 1 000 kg pum

Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65 \| Ar 68 \| Do 335 \| Fw 190 \| Ta 152 \| Ta 154 \| He 51 \| He 112 \| He 162 \| He 219 \| Bf 109 \| Bf 110 \| Me 163 \| Me 210 \| Me 262 \| Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234 \| Do 17 \| Do 23 \| Do 217 \| Do 335 \| Fw 200 \| He 111 \| He 115 \| He 177 \| Ju 86 \| Ju 88 \| Ju 188 \| Ju 388
Hydroplány a létající čluny
Ar 95 \| Ar 196 \| Ar 231 \| Bv 138 \| Ha 139 \| Bv 222 \| Do 15 \| Do 18 \| Do 24 \| Do 26 \| He 59 \| He 60 \| He 114 \| He 115
Průzkumné letouny
Ar 95 \| Ar 196 \| Ar 234 \| Do 17 \| Do 215 \| Fi 167 \| Fw 189 \| He 45 \| He 46 \| He 70 \| He 170 \| Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232 \| DFS 230 \| Go 242 \| Go 244 \| Ju G 38 \| Ju 52 \| Ju 90 \| Ju 252 \| Ju 352 \| Ju 290 \| Ju 390 \| Ka 430 \| Me 321 \| Me 323 \| Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 \| Ar 69 \| Ar 79 \| Ar 96 \| Bü 131 \| Bü 133 \| Bü 180 \| Bü 181 \| Bü 182 \| Fi 156 \| Fw 44 \| Fw 56 \| Fw 58 \| Ju F 13 \| Ju W 34 \| He 72 \| Kl 31 \| Kl 32 \| Kl 35 \| Bf 108 \| Fh 104
Bitevní letouny	Vrtulníky a vírníky
Ar 66 \| Go 145 \| He 45 \| He 50 \| Hs 123 \| Hs 129 \| Ju 87	Fa 223 \| Fa 330 \| Fl 265 \| Fl 282
Experimentální a specializované letouny	Malosériové letouny
DFS 39 \| DFS 193 \| DFS 194 \| Fw 47 \| Fi 158 \| Ju 49 \| He 116 \| He 119 \| He 176 \| He 178 \| Me 261	Ar 240 \| Bv 141 \| Fw 187 \| He 100 (He 113)
Prototypy a projekty
Ao 225 \| Ar 77 \| Ar 80 \| Ar 81 \| Ar 195 \| Ar 197 \| Ar 198 \| Ar 199 \| Ar 340 \| Ar 396 \| Ba 349 \| Bv 40 \| Ha 137 \| Ha 140 \| Bv 142 \| Bv 144 \| Bv 155 \| Bv 238 \| Do 19 \| DFS 228 \| DFS 346 \| Fi 98 \| Fi 99 \| Fi 256 \| Fw 57 \| Fw 159 \| Ta 183 \| Fw 191 \| He 118 \| He 280 \| Ho 229 \| Ju 85 \| Ju 89 \| Ju 187 \| Ju 288 \| Hs 122 \| Hs 124 \| Hs 125 \| Hs 127 \| Hs 128 \| Hs 130 \| Hs 132 \| Ju 322 \| Bf 161 \| Bf 162 \| Me 263 \| Me 264 \| Me 309 \| Me 509 \| Me 609 \| Me P. 1101
Bezpilotní letouny a řízené střely
Bv 143 \| Bv 246 \| Fi 103 \| Hs 117 \| Hs 293 \| Hs 295 \| Hs 296 \| Hs 297 \| Hs 298