Dukkha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Výběr článků o buddhismu

Historie buddhismu

Buddhismus (časová osa)

Základní pojmy

Tři klenoty Čtyři ušlechtilé pravdy Nirvána· Patičča samuppáda Anattá· Dukkha· Aničča Pět složek· Znovuzrozování

Významné postavy

Siddhártha Gautama Buddhovi žáci Nágárdžuna

Buddhistická praxe

Buddha · Bódhisattva Arahant· Arija magga Ušlechtilá osmidílná stezka Páramitá · Džhána

Významné školy

Théraváda Zen Čchan Son Karma Kagjü Čistá země

Trojí členění buddhismu

Hínajána Mahájána Vadžrajána

Texty

Tipitaka· Vinaja Sutta Pitaka· Abhidhamma Mahájánové sútry Buddhistické tantry

Další články o buddhismu

Editovat šablonu

Dukkha (pálí), duhkha (sanskrt) se skládá ze dvou slov, du = obtíž, nesnáz + kha = snést, vydržet, zvládnout. Tedy překlad může být strast, nepříjemnost, neuspokojivost, neklid ve významu nepohodlí, frustrace a nesouladu se skutečností.

Jedná se o jeden z ústředních pojmů buddhismu tvořící základní kámen čtyř ušlechtilých pravd (arija sačča). Dukkha je také jednou ze tří základních charakteristik veškeré existence, zbylé dvě jsou pomíjivost (aničča) a ne-já (anattá). Nevztahuje se pouze na nirvánu, která jako jediná nepomíjí.

Podle Buddhova učení zrození (džáti) je strasné, tak i stáří a rozklad (džará), nemoc (vjádhi), smrt (marana), odloučení od milovaného a nezískání toho, po čem toužíme. Zkrátka, pět složek (khand) ulpívání je strastných.

Smyslová vnímání nás ovlivňují natolik, že věříme v existenci „JÁ“ (viz anattá). Čím víc ulpíváme na této iluzi, tím větší nakonec bude naše utrpení.

Ulpívání na smyslových objektech a neznalost nebo nevědomost (avidždžá) ohledně jejich nestálosti (aničča) tvoří základ příčiny strasti (dukha), která se manifestuje jako žádostivost (tanhá).

Buddhismus nepopírá existenci šťastných okamžiků v lidském životě, ale tvrdí, že vzhledem k jejich pomíjivosti i ony vedou ke strasti a jsou proto neuspokojivé. Na obviňování z pesimismu odpovídají buddhisté tím, že tento poznatek je ve skutečnosti osvobozující. Pokud je doopravdy vše pomíjivé a neuspokojivé, znamená to, že není třeba na ničem lpět a po ničem toužit a je možné se od všech těchto věcí odpoutat a věnovat se dosažení nirvány.

Rozlišují se tři typy strasti (dukkha):

1. Utrpení mysli a těla v běžném slova smyslu, tedy bolest, nepohodlí atd.
2. Útisk složek (khand) následkem neustálého vznikání a zanikání chvilkového okamžiku existence.
3. Strastiplnost zapříčiněná změnou, nebo pomíjivostí.

---

(pozn.: pojmy jsou uváděny v pálí, není-li uvedeno jinak)