Čtyři ušlechtilé pravdy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Čtyři ušlechtilé pravdy (v páli Čattári arijasáččani) tvoří základ Buddhova učení, jejich intuitivní pochopení je předpokladem osvícení - prožitku nibbány (v skt. nirvány).

Buddha je poprvé formulovat v Dhammačakkappavattana-suttě (skt. Dharmačakrapravartana-sútra, překl. sútra o roztočení kola zákona). Dále např. v Saččavibhanga-suttě (překl. sútra o výkladu pravd) vysvětluje Sáriputta, nejvýznamnější Buddhův žák, čtyři ulšechtilé pravdy.

[editovat] Ušlechtilá pravda o utrpení

Světské bytí je neuspokojivé a strastiplné. Strast je podstatou všeho:

zrození
stáří
smrti
zármutku
nářku
bolesti
žalu
zoufalství
spojení s tím, co je nepříjemné
odloučení od toho, co je příjemné
nedosáhnutí/nezískání toho, co si přejeme dosáhnout/získat.

Zkrátka všech pět skupin jevů, na kterých lpíme, je strastných.

[editovat] Ušlechtilá pravda o vznikání utrpení

Příčinou utrpení je žádostivost po smyslových rozkoších, bytí či zániku. Je to tato touha, spojená s rozkoší,vášní a nenávistí, která váže bytosti v koloběhu neustálého znovuzrozování.

[editovat] Ušlechtilá pravda o zaniknutí utrpení

Utrpení je možné učinit konec úplným zničením a zaniknutím právě této žádostivosti. Jejím opuštěním a zanecháním, osvobozením se a neulpíváním na ní.

[editovat] Ušlechtilá pravda o stezce, vedoucí k zaniknutí utrpení

Výběr článků o buddhismu
Historie buddhismu
Buddhismus (časová osa)
Základní pojmy
Tři klenoty Čtyři ušlechtilé pravdy Nirvána· Patičča samuppáda Anattá· Dukkha· Aničča Pět složek· Znovuzrozování
Významné postavy
Siddhártha Gautama Buddhovi žáci Nágárdžuna
Buddhistická praxe
Buddha · Bódhisattva Arahant· Arija magga Ušlechtilá osmidílná stezka Páramitá · Džhána
Významné školy
Théraváda Zen Čchan Son Karma Kagjü Čistá země
Trojí členění buddhismu
Hínajána Mahájána Vadžrajána
Texty
Tipitaka· Vinaja Sutta Pitaka· Abhidhamma Mahájánové sútry Buddhistické tantry
Další články o buddhismu
Editovat šablonu

“Je to tato Ušlechtilá osmidílná stezka, totiž správné(pravé):

chápání, (pochopení)
myšlení, (zamýšlení, záměr)
mluva, (mluvení)
konání, (jednání)
živobytí, (životospráva)
snažení, (úsilí)
uvědomění, (pozornost, všímavost)
soustředění.

A co je správné chápání?: Pochopit utrpení, pochopit vznikání utrpení, pochopit zaniknutí utrpení, pochopit stezku, vedoucí k zaniknutí utrpení; to je správné chápání.

A co je správné myšlení?: Myšlení oproštěné od žádosti, od zlovůle, od krutosti; to je správné myšlení.

A co je správná mluva?: Zdržovat se lhaní, pomlouvání, drsné řeči, planého tlachání; to je správná mluva.

A co je správné konání?: Zdržovat se zabíjení a braní toho, co není darováno, vystříhat se nepříslušných pohlavních styků;, to je správné konání.

A co je správné živobytí?: Když ušlechtilý žák, který se vyhne nesprávnému způsobu nabývání živobytí, nabývá své živobytí správným způsobem života; to je správné živobytí.

A co je správné snažení?

Tu ušlechtilý žák v sobě vzbudí vůli vyhnout se vzniku zlých, škodlivých stavů mysli; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a úsilí.
Vzbudí v sobě vůli překonat zlé, škodlivé stavy, které v něm již vznikly; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje.
Vzbudí v sobě vůli vyvinout blahodárné stavy, které v něm ještě nevznikly; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje.
Vzbudí v sobě vůli uchovat si již vzniklé blahodárné stavy, aby je nezanedbával, ale přivedl k růstu, ke zrání a dokonalému rozvoji; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje. To je správné snažení.

A co je správné uvědomění?

Tu ušlechtilý žák vytrvale soustředí pozornost na tělo, uvědomuje si právě a jen tělo;
na pocity, uvědomuje si právě a jen pocity;
na mysl, uvědomuje si právě a jen mysl;
na dharmu, uvědomuje si právě a jen dharmu; horlivě, s jasným pochopením a bděle přítomně, opustiv chamtivost i znechucenost ve vztahu ke světu. To je správné uvědomění.

A co je správné soustředění?

Tu ušlechtilý žák, odvrácen od smyslových předmětů, od neprospěšných věcí, dosáhne prvního vhledu, které vzniká z odpoutání, provázeno rozjímáním a naplněno povznesením a radostí.
Po odeznění myšlenkových pochodů a rozjímání, když bylo dosaženo klidu a sjednocení mysli, dosáhne žák druhého vhledu, které vzniká ze soustředění a naplněno povznesením a radostí.
Po odeznění nadšení prodlévá žák s vyrovnanou myslí, bdělý a jasně přítomný a zažívá v sobě onen pocit, o kterém Vznešený praví „Štastný je, kdo prodlévá s vyrovnanou myslí a bdělostí“. Tak dosáhne třetího vhledu.
Když se žák odpoutal od potěšení i bolesti a dřívějších radostí a strázní, vstoupí žák do stavu mimo štěstí a utrpení a dosáhne tak čtvrtého vhledu, které je očištěno duševní rovnováhou a uvědoměním. To je správné soustředění.

To je ušlechtilá pravda o stezce, vedoucí k zaniknutí utrpení…”