Tři klenoty
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|
|
|
Historie buddhismu |
|
|
Základní pojmy |
|
|
Tři klenoty |
|
|
Buddhistická praxe |
|
|
Buddha · Bódhisattva |
|
|
Významné školy |
|
|
Théraváda |
|
|
Trojí členění buddhismu |
|
|
Hínajána |
|
|
Texty |
|
|
Tipitaka· Vinaja |
|
|
|
|
Tři klenoty někdy nazývané Tři útočiště (sanskrt: Triratna त्रिरत्न, také Ratna-traja रत्नत्रय ; páli: Tiratana तिरतन , Tisarana तिसरन; čínsky: 三寶 nebo 三宝, Sānbǎo; Japonsky: Sambō nebo Sampō) jsou ústřední pojmem buddhismu. Tvoří jej Buddha, Dharma a Sangha.
Z náboženského hlediska mají tři klenoty zásadní význam, jelikož přijetím tří klenotů se z člověka stává buddhista. Takové pojetí je třeba brát s rezervou, neboť se podle buddhismu nejedná významem o paralelu např. křesťanského křtu. Jde o čistě vnitřní rozhodnutí, kterým člověk přijímá Buddhu za svého učitele, jím objevenou Dharmu za cestu hodnou následování a Sanghu za společenství, jež mu v jeho cestě bude oporou.
Jako přijetí útočiště u Tří klenotů jsou v théravádové tradici odříkávány mnichy i laiky následující verše (v páli Tisarana, v češ. Trojí útočiště):
|
Významový obsah tří klenotů se postupně měnil, zejména pokud jde o poslední klenot Sanghu. Buddha představuje probuzeného učitele, nadaného výjimečnými učitelskými schopnostmi a moudrostí, který objevil Dharmu v době temna, kdy učení o cestě vedoucí k osvobození ze samsáry bylo zapomenuto. Dharma je učení, které bylo Buddhou objeveno a jím zpřístupněno ostatním. Sangha v původním významu znamenala společenství Buddhových žáků nacházejících se na nejrůznějších stupních osvícení. Později s příchodem mahájány se Sanghou začalo označovat společenství bodhisattvů. V současné době je jako Sangha často chápáno společenství praktikujících buddhistů, kteří si jsou vzájemnou oporou.
