Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rok 1951 byl ve znamení expanze, která se projevuje vzápětí přidáním dalšího závodu do seriálu mistrovství světa. V předešlé sezóně zcela dominovala milánská značka Alfa Romeo a i pro tento rok jí zůstaly všechny trumfy; nejrychlejší monopost (310 km/h), trojice špičkových jezdců (Farina, Fangio a Sanesi) a především maximální podpora milánské fabriky. Přesto Alfě Romeo vyrostl více než zdatný soupeř. Enzo Ferrari, který ve spolupráci s ing. Aurelio Lampredim, nasadil nové vozy s motorem o objemu 4500 cm³ bez kompresoru. Model označen jako 375, pilotovali Ascari, Villoresi a Taruffi, byl nepatrně pomalejší než Alfy, ale daleko méně žíznivý, což mu umožňovalo odjet celý závod bez zastávky v boxu.
Sezónu zahájil závod na okruhu ve švýcarském Bernu, a jak se dalo předpokládat dominovala mu Alfetta 159 s Juanem Manuelem Fangiem. Jistým překvapením bylo druhé místo Piera Taruffiho, který odsunul ostatní Alfy za sebe. Dalším podnikem mistrovství světa bylo 500 mil v Indianapolis, kterého se Evropané neúčastnili, a tak se do statistik jako vítěz zapsal Lee Wallard na voze Kurtis Kraft. Mezitím se v Evropě nejrychlejší vozy přemístily do belgického Spa, a znovu se s napětím čekalo jak dopadne souboj Alfa Romeo – Ferrari. Tentokrát to pro Alfu nebylo tak jednoznačné, zvítězil sice Nino Farina, ale Fangio byl až devátý a Sanesi odstoupil. Ascari a Villoresi na Ferrari, druhým respektive třetím místem, potvrdily stoupající formu vozů. Obdobný scénář má i Velká cena Francie, tentokrát se ve vítězném voze dělí o body Fangio s Fagiolim. Další místa patří Ferrari a je viditelné, že jezdcům Alfy dělá čím dál větší potíže udržet vozy ve vedení. Konečně přichází první vítězství pro stáj se vzpínajícím se koníkem, píše se 14. červenec 1951 a jsme na místě, kde se před rokem začala psát historie formule 1, v Silverstone. Je to vůbec poprvé co závod formule 1 nevyhrála Alfa Romeo ( pokud nepočítáme 500 mil). Argentinec González, bývalý řidič městských autobusů a poslední příchozí do týmu Ferrari , dokázal jako první porazit Alfy. Následující Grand Prix Německa nahradila v kalendáři Velkou cenu v Monte Carlu a je to po dlouhých dvaceti letech co se vozy formule 1 vrátily do Německa na okruh 23 km dlouhý. Ascari na Ferrari dokázal, že výsledek z předešlé Velké ceny nebyl náhodný. Úspěch si zopakoval i v předposledním závodě sezóny, kterým byla Monza. A tak se o mistru světa muselo rozhodnout až ve Španělsku v nově zařazeném závodě, který tak rozšířil počet závodů z dosavadních sedmi na osm. Favoritem byly vozy Ferrari, ale právě v posledním závodě se k nim štěstí obrátilo zády. Zvítězil Fangio na Alfě a stal se tak poprvé mistrem světa.
Vedení továrny Alfy Romeo dospělo k závěru, že koncepčně 13 let staré vozy nebudou dále schopny konkurovat, a protože na vývoj nového vozu nebyly vyčleněny finance, spokojilo se se ziskem druhého titulu a rozhodlo v další závodní činnosti nepokračovat. Tak roku 1951 končí legenda jménem Alfa Romeo v závodech Grand Prix, a než se znovu vrátí, uplyne ještě hodně času.
- Boduje prvních pět jezdců podle klíče:
- 1. místo – 8 bodů
- 2. místo – 6 bodů
- 3. místo – 4 body
- 4. místo – 3 body
- 5. místo – 2 body
- 1 bod získá pilot za nejrychlejší kolo
- Do konečné klasifikace se započítávají pouze 4 nejlepší výsledky z 8 závodů, které jsou v rámci mistrovství světa.
- Technika – motor 1500 cm³ s přeplňováním nebo 4500 cm³ bez přeplňování.
- Hmotnost – hmotnostní limit nebyl stanoven
| Adams |
Alfa Romeo 159 |
Alta GP |
Bardazon |
BRM P15 |
Bromme |
| Deidt Tuffanelli Derrico |
EL Special |
ERA B |
ERA B/C |
Ewing |
Ferrari 125 |
| Ferrari 212 |
Ferrari 375 |
Ferrari 375 Thin Wall Special |
Gdula |
Hall |
HWM 51 |
| Kurtis |
Kurtis 1000 |
Kurtis 2000 |
Kurtis 3000 |
Kuzma Indy Roadster |
Lesovsky |
| Marchese |
Maserati 4CL |
Maserati 4CLT/48 |
Maserati 8CTF |
Maserati 4CLT/50 |
Meyer |
| Moore |
Nichels |
OSCA 4500G |
Pawl |
Rassey |
Schroeder |
| Scopa |
Sherman |
Silnes |
Simca Gordini T 11 |
Simca Gordini T 15 |
Stevens |
| Szalai |
Talbot T 26 C |
Talbot T 26 C-DA |
Talbot T 26 C-GS |
Trevis Indycar |
Veritas Meteor |
| Watson Indy Roadster |
|
|
|
|
|
 George Abecassis |
 Fred Agabashian |
Frank Armi |
 Alberto Ascari |
Manuel Ayulo |
| Bobb Ball |
Henry Banks |
Joe Barzda |
 Jean Behra |
Tony Bettenhausen |
 Princ Bira |
Felice Bonetto |
Bill Boyd |
 Toni Branca |
Walt Brown |
| Jimmy Bryan |
Duane Carter |
Eugene Chaboud |
 Louis Chiron |
 Johnn Claes |
| George Connor |
Jimmy Davies |
Jimmy Daywalt |
Toulo de Graffenried |
Duke Dinsmore |
| Philippe Etancelin |
Luigi Fagioli |
 Juan Manuel Fangio |
Giuseppe Farina |
Walt Faulkner |
| Rudi Fischer |
George Fonder |
Carl Forberg |
Gene Force |
Peter Fotheringham Parker |
| Bob Gérard |
Yves Giraud Cabantous |
 Chico Godia Sales |
Jose Froilan Gonzalez |
Aldo Gordini |
| Cecil Green |
Cliff Griffith |
Georges Grignard |
Duncan Hamilton |
Sam Hanks |
| Mack Hellings |
Peter Hirt |
Jackie Holmes |
Jerry Hoyt |
Joe James |
| John James |
Juan Jover |
 Joe Kelly |
 Chico Landi |
Pierre Levegh |
| Bayliss Levrett |
Andy Linden |
Henri Louveau |
 Erik Lundgren |
George Lynch |
| Bill Mackey |
Guy Mairesse |
Robert Manzon |
Onofre Marimon |
Gianni Marzotto |
| Johnny McDowell |
Jack McGrath |
Chet Miller |
Stirling Moss |
David Murray |
| Duke Nalon |
Mike Nazaruk |
Reg Parnell |
Johnnie Parsons |
 Paul Pietsch |
| Andre Pilette |
Gordon Reid |
Ken Richardson |
Francis Rochat |
Franco Rol |
| Mauri Rose |
Louis Rosier |
Paul Russo |
Troy Ruttman |
Mike Salay |
| Cosalvo Sanesi |
Carl Scarborough |
Harry Schell |
Bill Schindler |
Bud Sennet |
| Doc Shanebrook |
Brian Shawe Taylor |
Andre Simon |
Chuck Stevenson |
Hans Stuck |
| Jacques Swaters |
Bob Sweikert |
Piero Taruffi |
Johnnie Tolan |
Maurice Trintignant |
| Luigi Villoresi |
Bill Vukovich |
Peter Walker |
Lee Wallard |
Rodger Ward |
| Leroy Warriner |
Peter Whitehead |
|
|
|
[editovat] Závody započítávané do MS
[editovat] Závody nezapočítávané do MS
[editovat] Konečné hodnocení Mistrovství Světa
- Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 31 (37)
- Alberto Ascari Ferrari 25 (28)
- Jose Froilan Gonzalez Ferrari 24 (27)
- Giuseppe Farina Alfa Romeo 19 (22)
- Luigi Villoresi Ferrari 15 (18)
- Piero Taruffi Ferrari 10
- Lee Wallard Kurtis Kraft 9
- Felice Bonetto Alfa Romeo 7
- Mike Nazaruk Kurtis Kraft 6
- Reg Parnell Ferrari 5
- Luigi Fagioli Alfa Romeo 4
- Consalvo Sanesi Alfa Romeo 3
- Andy Linden Sharman 3
- Louis Rosier Talbot 3
- Toulo de Graffenried Ferrari 2
- Manuel Ayulo Kurtis Kraft 2
- Bobby Ball Schroeder 2
- Jack McGrath Kurtis Kraft 2
- Yves Giraud Cabantous Talbot 2
Započítávali se pouze 4 výsledky ze 8 GP
Pohár konstruktérů se oficiálně pořádá od roku 1958
- Ferrari 86
- Alfa Romeo 75
- Kurtis Kraft 19
- Talbot 5
- Sharman 3
- Schroeder 2
- BRM 2
- Itálie 92
- Argentina 64
- USA 24
- Francie 5
- Velká Británie 5
- Švýcarsko 2
[editovat] Roční statistiky
[editovat] Tabulka rekordů
Juan Manuel Fangio 31 (37)
Alberto Ascari 25 (28)
500 mil
Belgie
Francie
Velká Británie
Itálie
Nizozemí
