Hélios
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hélios (latinsky Sol), syn Titána Hyperíona a jeho manželky a sestry Theie, bůh slunce.
Byl zosobněním slunce - zářivý bůh mohutné postavy, měl zlaté vlasy, korunu z jasných paprsků. Každé ráno vyjížděl na zlatém voze se čtyřmi okřídlenými koňmi z paláce na východním břehu Ókeanu. K večeru sestupoval zpět do vod Ókeanu a příštího rána svou pouť opakoval.
Byl všemi milován, sám se jenom vyhýbal podsvětní Hádově říši, kde by byl nežádoucím hostem.
Héliovou manželkou byla Ókeanova dcera Persa, s ní měl syna Aiéta, pozdějšího krále v Kolchidě a dceru Kirké, mocnou kouzelnici. S Persinou sestrou Klymené měl pak syna Faethonta a několik dcer. Kromě toho měl dvě další dcery s nymfou Neairou; jmenovaly se Faethúsa a Lampetia a hlídaly mu stáda skotu na ostrově Thrínakii.
Héliovým osobním majetkem byl ostrov Rhodos, který si vyzvedl z hlubin. Rhoďané si proto obzvláště vážili, byl ovšem ctěn všemi Řeky, i když jeho kult nedosáhl takového rozmachu jako ve starém Egyptě nebo na Blízkém východě.
Hélios měl poměrně málo chrámů, tím více však soch; z nich nejproslulejší byl tzv. Rhódský kolos, jeden ze sedmi divů světa.
[editovat] Reference
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
