Hyperion (mytologie)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Řečtí bohové řady |
|
|---|---|
| Prvotní bohové | |
| Olympané | |
| Vodní bohové | |
| Podsvětní bohové | |
| Personifikované představy | |
| Jiní bohové | |
| Titáni | |
| Dvanáct Titánů: | |
| Ókeanos a Téthys, | |
| Hyperion a Theia, | |
| Koios a Foibé, | |
| Kronos a Rhea, | |
| Mnémosyné, Themis, | |
| Kríos, Íapetos | |
| Íapetovi synové: | |
| Atlás, Prométheus, | |
| Epimétheus, Menoitios | |
Podle Pelasgického mýtu o stvoření světa syn Eurynomé a Ofióna, Titán kterému bylo přiděleno spolu s Titánkou Theiou Slunce. Podle Olympského mýtu o stvoření světa byl Hyperion (též Hyperíon, latinsky Hyperion), jeden z titánů, syn boha Úrana a bohyně země Gaie.
Gaia se stala manželkou Úrana, když ovládl svět a zplodili dvanáct potomků, Titánů jménem Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperíón, Íapetos a Kronos a Titánky jménem Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Téthys.
Hyperion uzavřel manželství se svou sestrou Theiou a měl s ní tři děti: boha slunce Hélia, bohyni měsíce Selénu a bohyni ranních červánků Éós.
V Homérově Iliadě a Odysseji je bůh slunce nazýván Hélios Hyperion, 'Nejvyšší slunce'. Ale v Hesiodově Theogonii a v Homérickém Chvalozpěvu k Déméter je jednou provždy nazýván Hyperonides 'syn Hyperiona' a Hesiodos spolehlivě popisuje Hyperiona jako již působícího samostatně.
Hyperion je často považován za 'Boha pozorování' a jeho sestra Theia za 'Bohyni zraku'.
V pozdější řecké literatuře je Hyperion vždy striktně odlišován od Hélia jako jeden z Titánů.
„Theia se poddala Hyperionově lásce a porodila
velkého Hélia, zářivou Selene a Eos,
kteří přinesou světlo všem smrtelníkům této země
a nesmrtelným bohům řád široké oblohy.“
(Hésiodos, Theogonia, 371-374)
Hyperion nehrál v řeckém kultu prakticky žádnou roli a pouze malou úlohu v mytologii, zapsáním v seznamu dvanácti Titánů.
Později Řekové intelektualizovali své mýty:
"O Hyperionovi jsme řekli, že byl první kdo rozuměl, díky pečlivému pozorování a sledování, pohybu slunce a měsíce, a jiných hvězd a také ročním období, jejich vzájemnému působení ve skupině a ozřejmoval tyto poznatky jiným; a z těchto důvodů že byl nazýván otcem těchto těles, od té doby co je měl zplodit, tak říkajíc, přemýšleje o nich a jejich povaze.“ —Diodorus Siculus (5.67.1)
[editovat] Fikce inspirované nebo spojené s Hyperionem
- pro použití hesla Hyperion, nespojeném s řeckou mytologií, viz Hyperion.
- John Keats složil na jeho počest básně 'Hyperion' a 'Pád Hyperiona'.
- Dan Simmons'ovy knihy 'Hyperion' a 'Pád Hyperionu' v Kantosu Hyperionu jsou pojmenovány po spisech Johna Keatse.
- Hamlet přirovnává svého otce (bývalý starý Hamlet) k Hyperionu a uzurpátora trůnu, svého strýce Klaudia k satyrovi: „Hyperion k satyrovi,“ - Akt I, scéna II.
- V počítačové hře MMO EVE Online je nová třída silné bitevní lodě pojmenována po Hyperionovi.
- V animované japonské televizní sérii „Gundam Seed Astray X“ je zbraňová řada CAT1-X Hyperion Gundam pojmenována po Hyperionovi.
- V Playstation hře, Final Fantasy VIII, je zbraň protivníka jménem Seifer Almasy pojmenována názvem Hyperion.
- V jiné Playstation hře s názvem Einhänder, je Hyperion název pro obranný měsíční satelit, který předává mezi misemi hráčům taktické informace.
- Ve stolní miniaturní hře Babylon 5: A Call To Power, třída křižníků aliance Země se nazývá po Hyperionovi.
[editovat] Externí zdroje
- Hyperion: výtahy z originálních Řeckých pramenů (anglicky)
[editovat] Reference
- Robert Graves (1982) Řecké mýty I - Odeon, Praha
- Vojtěch Zamarovský (2005) Bohové a hrdinové antických bájí – Brána, s.r.o., Praha, ISBN 80-7243-266-4.
