Hor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hor v hieroglyfickém zápisu (včetně ideogramu) |
||||
|
Hor, též Horus byl staroegyptský bůh nebes. Jeho otcem byl Usir a matkou Eset. Byl zobrazován jako muž se sokolí hlavou nebo jako sokol.
Po zavraždění Usira (jeho otce) bohem chaosu Setem, bojoval Hor se Setem o trůn Egypta. V této bitvě ztratil jedno oko, které se poté stalo symbolem ochrany celého Egypta a jedním z nejdůležitějších symbolů moci - tzv. Horovo oko. Po této bitvě se stal prvním faraonem starověkého Egypta a všichni ostatní faraoni jsou jeho převtěleními.
Bylo mu zasvěceno mnoho chrámů, nejznámější z nich byly chrám v Edfu a chrám v Kom-Ombu.
Egyptská mytologie, [řecky Hóros, v Římě nazýván Horus] - bůh slunce a světla, dědic pozemského panství Usírewa, božský vládce Egypta. Jedno z nejstarších a nejvýznamnějších božstev, uctívané ve více podobách (od místního kultu k bohu říše) v průběhu celých dějin Egypta. Od počátku zbožštěný sokol splývající se sluneční září (Hór jako slunce a jeho bůh). Jako bůh putujícího slunce byl nazýván též Harachtej (jedna z forem boha Ré, jeho syn, posléze jediný bůh Ré-Harachtej), jako zosobnění vycházejícího slunce Haremachet. V tomto pojetí je odlišný od Hóra syna bohů Usírewa a Ésety, otce bohů Amseta, Hapiho, Duamutefa a Kebehsenufa. Vedle funkce boha slunce též bůh egyptského krále, a to nejen ve smyslu náboženském (král jako převtělení boha), ale i politickém (náboženské zdůvodnění teokratické despocie). Ve funkci boha nebe bývá Hór nazýván Harver. Jako manžel bohyně Hathory (tzv. Hór z Behdetu) ústřední postava komplikovaných a nepřehledných legend a mýtů. V Řecku byl Hór ztotožňován s Apollónem (bůh slunce a světla), Áreem (bůh války) a Hórem (egyptský Hór ve své komplexnosti). Kult boha Hóra je připomínán mnoha architektonickými a výtvarnými památkami (chrám v Edfú, Behdetu, řecké Apollónii na místě mytického vítězství Hóra nad Sutechem).