Starověký Egypt
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Civilizace starověkého Egypta byla dlouhověká civilizace v severo-východní Africe. Byla soustředěna podél středního až dolního toku řeky Nilu. Svého největšího rozsahu dosáhla během druhého tisíciletí př. n. l., toto období je označováno jako období Nové říše. Rozprostírala se od delty Nilu na severu, na jih až po Jebel Barkal u čtvrtého nilského kataraktu. V různých obdobích zahrnoval starověký Egypt oblasti jižního Levantu, Východní poušť a pobřeží Rudého moře, Sinajský poloostrov a Západní poušť (několik oáz).
Starověký Egypt se rozvíjel nejméně tři a půl tisíciletí. Vše začalo počátečním sjednocením států v údolí Nilu okolo roku 3150 př. n. l. a skončilo v roce 31 př. n. l. když si raná Římská říše podrobila a zabrala Ptolemaiovský Egypt jako stát. Nicméně toto nebylo první období cizí nadvlády. Římské období bylo svědkem postupné přeměny v politickém a náboženském životě v údolí Nilu, značící ukončení nezávislosti civilizačního vývoje.
Civilizace starověkého Egypta byla založena na jemně vyvážené kontrole přírodních a lidských zdrojů, charakterizované v první řadě řízeným zavlažováním úrodného údolí Nilu, využitím minerálů údolí a okolních pouštních oblastí, raným rozvojem nezávislého systému písma a literatury, organizací společných úkolů, obchodem s okolními státy v severovýchodní Africe a východním Středozemí a konečně vojenskými výpravami, které ukazovaly říšskou nadvládu a územní převahu sousedním kulturám. Tyto aktivity podporovaly a organizovaly sociálně politické a ekonomické elity, které dosáhly společenské shody pomocí vypracovaného systému polyteistické náboženské víry pod osobou (polo)božského vládce (obvykle muže, nástupce z vládnoucí dynastie).
Obsah |
[editovat] Historie
Archeologická evidence naznačuje, že vyvinutá egyptská společnost sahá daleko do pravěku. Nil, okolo kterého se soustřeďuje většina obyvatelstva země, je pro egyptskou kulturu životodárnou řekou od doby, kdy se kočovní lovci-sběrači usadili podél Nilu během pleistocénu. Stopy tohoto raného obyvatelstva se objevují ve formě artefaktů a skalních maleb podél teras Nilu a v oázách.
V tomto období začala egyptská chronologie, která sestává z roků panování. Konvenční egyptská chronologie je chronologie přijímaná během 20. století, ale neobsahuje žádné z významných změnových návrhů, které byly během doby také udělány. Dokonce v jediném díle často archeologové nabídnou několik možných dat nebo dokonce celých chronologií. Následkem toho zde mohou být odchylky mezi zde předkládanými daty a daty v článcích o jednotlivých vládcích. Často je zde také několik možných zápisů týchž jmen.
- Seznam králů starého Egypta: Období faraonů trvalo od roku 3000 př. n. l. do přibližně roku 30 př. n. l.
- Dynastie:
- Raně dynastické období (1. až 2. dynastie; do cca. 27. století př. n. l.)
- Stará říše (3. až 6. dynastie; 2700-2180 př. n .l.)
- První přechodné období (7. až 11. dynastie)
- Střední říše (11. až 14. dynastie; 2000-1800 př. n .l.)
- Druhé přechodené období (14. až 17. dynastie)
- Hyksosové (15. až 16. dynastie, cca. 1674 až 1548 př. n. l.)
- Nová říše (18. až 20. dynastie; 16. až 11. století př. n .l.)
- Třetí přechodné období (21. až 25. dynastie; 11. až 7. století př. n .l.)
- Pozdní období (26. až 31. dynastie; 7. století př. n .l. až 332 př. n. l.)
- Řecko-římský Egypt (332 př. n. l. až 639 n. l.)
- Makedonští králové (332 př. n. l. až 305 př. n. l.)
- Ptolemaiovský Egypt (305 př. n. l. až 30 př. n. l.)
- Římská říše (30 př. n. l. až 639 n. l.)
[editovat] Raná historie
V 10. tisíciletí př. n. l. byla kultura mletí-obilí, žijící podél Nilu a používající nejranější typ srpovitých čepelí, nahrazena jinou kulturou lovců, rybářů, a lovců-sběračů používajících kamenné nástroje. Důkazy také naznačují lidské osídlení v jihozápadním koutu Egypta, blízko Súdánských hranic, před rokem 8000 př. n. l. Klimatické změny a/nebo nadměrná pastva okolo roku 8000 př. n. l. začaly vysušovat pastýřské země Egypta, případně vytvářet Saharu (cca. 2500 př. n. l.), a rané kmeny se přirozeně stěhovaly k Nilu, kde rozvinuly trvalou rolnickou hospodářskou a více centralizovanou společnost. Jsou zde také náznaky pastýřství a kultivace obilovin ve východní Sahaře v 7. tisíciletí př. n. l.
Do roku 6000 př. n. l. se už v údolí Nilu objevilo organizované zemědělství a stavba velkých budov. V té době Egypťané v jihozápadním koutu Egypta hnali dobytek a také stavěli rozlehlé budovy. Už okolo roku 4000 př. n. l. se používala malta. Během tohoto období pokračuje předdynastické období, jehož začátek je různě spojován s naqadskou kulturou. Některé autority nicméně kladou začátek předdynastického období mnohem dříve, do starého paleolitu.
Mezi lety 5500 a 3100 př. n. l., během předdynastického období, vzkvétala podél Nilu malá osídlení. Do roku 3300 př. n. l., před první Egyptskou dynastií, byl Egypt rozdělen do dvou království, známých jako Horní Egypt (Ta Shemau) a Dolní Egypt (Ta Mehu). Dělící linie byla tažena zhruba oblastí dnešní Káhiry.
[editovat] Sjednocený Egypt
Historie starověkého Egypta řádně začíná sjednocením Egyptského státu, které nastalo někdy kolem roku 3150 př. n. l. Menes, který sjednotil Horní a Dolní Egypt, se stal prvním králem - faraonem. Egyptská kultura byla pozoruhodně stabilní a během období skoro tří tisíc let se měnila jen málo. To zahrnuje náboženství, zvyky, umění, architekturu a společenskou strukturu.
[editovat] Stará říše
- Podrobnější informace naleznete v článku Stará říšenaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Starou říši (přibližně 27. až 22. století př. n .l.) založil vládce Džoser, který si jako první nechal vystavět pyramidu (hrobky faraonů). Počátkem tohoto období Egypt dobyl Sinaj (naleziště mědi a tyrkysu) a Núbii (zde bylo zlato, dřevo a zvířecí kůže). Záhy však propukly nástupnické boje, které měly za následek založení úřadu správce Horního Egypta, který měl obnovit vládcovu autoritu na tomto území. Správci ovšem ze své funkce dokázali těžit, ženili se s egyptskými princeznami a jejich úřad se stal dědičným.
Nejvýznamější pyramidy měli faraonové:
- Džoser - první pyramida, navržena Imhotepem
- Cheops - největší pyramida (Gíza)
- Rachef (syn Cheopse) - pyramida se sfingou
[editovat] Střední říše
- Podrobnější informace naleznete v článku Střední říšenaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
[editovat] Nová říše
- Podrobnější informace naleznete v článku Nová říšenaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
[editovat] Pozdní období
[editovat] Řecko-římský Egypt
[editovat] Makedonští králové
[editovat] Ptolemaiovský Egypt
- Podrobnější informace naleznete v článku Ptolemaiovský Egyptnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
[editovat] Římská říše
Roku 30 př. n. l. Octavianus Augustus dobývá Egypt a Egypt se stává provincií Římské říše.
[editovat] Správa a daně
Pro správní účely byl starověký Egypt rozdělen na nomy (řecké slovo pro "kraj"; ve staré egyptštině byly nazývány sepat). Rozdělení do nomů můžem vysledovat zpět až do předdynastického období (před rokem 3100 př. n. l.), kdy byly nomy původně autonomní městské státy. Nomy zůstaly stejné po více než tři tisíciletí. Jak oblasti jednotlivých nomů, tak jejich pořadí číslování zůstaly pozoruhodně stabilní. V systému, který přetrval po většinu historie faraonského Egypta, byla země rozdělena do 42 nomů: Dolní Egypt zahrnoval 20 nomů, zatímco Horní Egypt byl rozdělen do 22. Každý nom byl řízený nomarchem, oblastní správce, který byl v čele krajského úřadu. Pozice nomarcha byla buďto dědičná, nebo jmenována faraonem.
Vláda starověkého Egypta ukládala svým lidem několik rozdílných daní. Protože během tohoto časového období nebyla v Egyptě žádná známá forma měny, byly daně spláceny „v naturáliích“ (produkty nebo prací). Vezír (ve starověké egyptštině: tjaty) kontroloval daňový systém státních úřadů. Úřady musely denně podávat zprávu o množství dostupných zásob a kolik bylo očekáváno do budoucna. Daně byly spláceny v závislosti na řemesle osoby. Vlastníci půdy platili daně v zrnu a jiné produkci vypěstované na jejich pozemcích. Řemeslníci platili daně ve zboží, které vyprodukovali. Lovci a rybáři platili daně v úlovcích z řek, močálů a pouště. Jedna osoba z každé domácnosti byla povina platit robotu nebo pracovní daň tím, že dělala každý rok pár týdnů na veřejných pracech, jako kopání kanálů nebo dolování. Bohatší aristokracie si však mohla najmout chudšího člověka, aby jeho pracovní daň splnil.
[editovat] Kultura a umění Egypta
[editovat] Náboženství
Starověcí Egypťané vyznávali mnoho božstev, z nichž většina byla lokálních a nevztahovala se na celý Egypt. V Nové říši se spojili dva bohové Amon a Re a vznikl hlavní bůh celého Egypta Amon-Re.
Významnou roli v Egyptské mytologii hrál posmrtný život. Významné osoby (faraoni, kněží, vysocí úředníci) byly mumifikovány a uloženy do hrobek, spolu s velkým bohatstvím (například Tutanchamonův poklad). o tom, zda dotyčná osoba půjde do ráje rozhodoval tzv. Usirův soud.
[editovat] Egyptští bohové
- Podrobnější informace naleznete v článku Egyptští bohovénaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
- Amon - bůh neviditelného dechu vánku, jeden u osmi původních bohů Hermopole, bez léků zbavuje očních nemocí, zobrazován v podobě berana
- Anup (řecky Anubis) - bůh smrti, průvodce podsvětím a jeho strážce
- Bastet - bohyně domácnosti, zosobňovala radost a veselí, ta, která pochází z města Bast, zobrazována v podobě kočky
- Eset (řecky Isis) - sestra Usira
- Geb - otec Země, nejznámější svatyni měl v Onu
- Hathor - bohyně Západu, "První ze všech krav", zobrazována jako žena s kravskýma ušima a rohy, někdy má mezi rohy sluneční kotouč
- Hor - bůh nebes, Usirův syn, ochraňující Nil a Dolní Egypt, zobrazován jako sokol nebo muž se sokolí hlavou
- Chentiimentiu - jeden z bohů zemřelých
- Chons - bůh, který zbavuje démonů
- Imset - pohřební božstvo, jeden ze čtyř synů Hora
- Min (bůh) - ulevuje nemocným a drží živé při životě
- Montu - bůh války
- Mut - ztělesnění mateřství, manželka Amona, v Thébách bohyně války, zobrazována se lví hlavou
- Nut - matka Nebe, její jméno znamená Noc, je symbolem znovuzrození
- Onuris - bůh války, zejména v Abydosu a Thinisu
- Ptah - bůh zakladatel, stvořitel, patronní bůh dělníků, holohlavý bůh, později splynul se Sokratisem, patří mu posvátný býk Hapi
- Re (bůh) - bůh slunce, ztělesnění světla, největší vládce, stvořitel
- Sachmet - bohyně bitev, dokázala na nepřítele plivat oheň, uctívaná hlavně v Memfisu, také nosila lví hlavu
- Serapis - patron egyptské Alexandrie a celé ptolemaiovské říše
- Sobek - patron armády, zobrazován v podobě krokodýla
- Sutech - ochránce Horního Egypta, zobrazován s oslí hlavou
- Šu - bůh vzduchu
- Tefnut - bohyně vod
- Thovt - bůh měsíce, matematik a písař mezi bohy, mocný bůh, který drží nad lékaři ochrannou ruku, pochází z nilské delty, zobrazován v podobě ibisa
- Usir (řecky Osiris) - vládce podzemí, bůh řádu v přírodě, zobrazován v podobě mumie se zelnou tváří, na hlavě měl hornoeyptskou korunu faraona a v ruce držel insignie moci (berlu a vějíř)
- Vadžet (Uto) - ochranná bohyně Dolního Egypta, uctívaná v podobě kobry
[editovat] Písmo
Egypťané používali hieroglyfy, avšak toto obrázkové písmo ovládali jenom nejvzdělanější osoby - kněží a písaři. Často ani sám faraon neuměl psát. Hieroglyfické písmo rozluštil na přelomu 18. a 19. století Jean-François Champollion, díky nálezu Rosettské desky. Psali pouze na papyrus, jelikož tehdy ještě neznali papír. Hieroglyfy se psaly zleva doprava, zprava doleva nebo shora dolů.
[editovat] Časová osa
(Všechna data jsou přibližná)
- 3500 př. n. l.: Senet, nejstarší (potvrzená) stolní hra na světě
- 3500 př. n. l.: Fajáns, nejstarší známé hliněné nádobí na světě
- 3300 př. n. l.: Bronzové práce (viz. Doba bronzová)
- 3200 př. n. l.: Egyptské hieroglyfy plně rozvinuty
- 3200 př. n. l.: Narmerova paleta, nejstarší známý historický dokument na světě
- 3100 př. n. l.: Desítková soustava, nejstarší (potvrzené) použití na světě
- 3100 př. n. l.: Vinné sklípky, nejstarší na světě
- 3050 př. n. l.: Stavba lodí v Abydosu
- 3000 př. n. l.: Export z oblastí Nilu do Canaanu a Levantu: víno (viz. Narmer)
- 3000 př. n. l.: Měděné instalatérství
- 3000 př. n. l.: Papyrus, nejstarší známý papír na světě
- 3000 př. n. l.: Lékařské instituce
- 2900 př. n. l.: možná ocel: železo obsahující uhlík
- 2700 př. n. l.: Chirurgie, nejstarší známá na světě
- 2700 př. n. l.: přesné zeměměřičství
- 2700 př. n. l.: Jednosouhláskvé znaky, utvářející základ pro nejstarší známou abecedu na světě
- 2600 př. n. l.: Velká sfinga, dosud největší socha vytesaná z jednoho kamene na světě
- 2600 - 2500 př. n. l.: Přepravní expedice: Král Snoru a faraon Sahure
- 2600 př. n. l.: Lodní přeprava, kamenné bloky pro egyptské pyramidy
- 2600 př. n. l.: Džoserova pyramida, nejstarší známá kamenná bdova velkého měřítka na světě
- 2600 př. n. l.: Menkaureova pyramida a Červená pyramida, nejstarší známá práce z žuly na světě
- 2600 př. n. l.: Červená pyramida, nejstarší známá "pravá" hladkostěnná pyramida
- 2580 př. n. l.: Velká pyramida v Gíze, nejvyšší budova na světě do roku 1300
- 2500 př. n. l.: Včelařství
- 2400 př. n. l.: Astronomický kalendář, používaný doknce ve středověku pro jehomatematickou pravidelnost
- 2200 př. n. l.: Pivo
- 1860 př. n. l.: možný průplav mezi Nilem a Rudým mřem (12. dynastie)
- 1800 př. n. l.: Abeceda, nejstarší známá na světě
- 1800 př. n. l.: Moskevský matematický papyrus, obecný vzorec pro výpočet objemu komolého jehlanu
- 1650 př. n. l.: Rhindův matematický papyrus: geometrie, goniometrická funkce, algebraické rovnice, aritmetická posloupnost, geometrická posloupnost
- 1600 př. n. l.: Papyrus Edwina Smithe, stopy lékařské tradice zpět až do 30. století př. n. l.
- 1550 př. n. l.: Eberův lékařský papyrus, tradiční empirismus; nejstarší známý dokument popisující nádor na světě
- 1500 př. n. l.: Sklářství, nejstarší známé na světě
- 1300 př. n. l.: Berlínský matematický papyrus, 19. dynastie - 2. řád algebraických rovnic
- 1258 př. n. l.: Mírová smlouva, nejstarší známá na světě (viz. Ramesse II.)
- 1160 př. n. l.: Turínský papyrus, nejstarší známá geologická a topografická mapa na světě
- 1000 př. n. l.: Při mumifikaci se používal ropný dehet
- 5. - 4. století př. n. l. (nebo možná dříve): bojové hry petteia a seega; možní předchůdci šach
[editovat] Podívejte se také
[editovat] Externí odkazy
