Hieroglyf
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hieroglyf (z řeckého ἱερὰ γλυφή hiera glyfé „posvátný znak, socha, symbol“) je znak obrázkového písma. Princip zápisu je podobný jako u čínských znaků. Vedle nejstaršího egyptského písma používali vlastní hieroglyfy Chetité, Majové a Kréťaňé.
Obsah |
[editovat] Egyptské hieroglyfy
V Egyptě byly hieroglyfy vyvinuty kolem roku 3000 př. n. l. Tento systém písma je velmi komplikovaný, používá přes sedm set různých znaků. Nejprve byl každý předmět reprezentován vlastním obrázkem, nazývaným piktogram. Jak se písmo vyvíjelo, piktogramy začaly reprezentovat slova nebo hlásky. Skupiny hlásek, zvané fonogramy, byly používány k tvorbě nových slov. Výsledkem byly dva nové druhy písma – hieratické (kněžské) a démotické (lidové). Tato podoba zápisu se také více hodila k zápisu na papyrus. Hieroglyfy se psaly zleva doprava, zprava doleva nebo shora dolů. Pokud jsou psány shora dolů, jsou ohraničeny dvěma svislými čarami.
Hieroglyfy zůstávaly v užívání i během perské nadvlády (přerušené v 6. a 5. století př. n. l., po Alexandrově dobytí Egypta a během následující makedonské a římské epochy. Je pravděpodobné, že složitost posledních hieroglyfů byla ovlivněna změněnou politickou situací. Někteří se domnívají, že hieroglyfy sloužily k rozlišení „pravých Egypťanů“ a cizích dobyvatelů a jejich domácích pomahačů. Jiným vysvětlením přežití hieroglyfů však může být tendence řecké a římské kultury „respektovat“ domácí kulturu.
Ve 4. století již dovedlo pouze málo Egypťanů číst hieroglyfy; jejich užití zcela ustává po Theodosiově zákazu nekřesťanských chrámů roku 391. Poslední hieroglyfický nápis se dochoval z roku 394. Hieroglyfické písmo vystřídala abeceda velmi podobná alfabétě; řeč Egypťanů se od tohoto období nazývá koptština. S příchodem Arabů koptština přestává být jazykem každodenní komunikace. Poslední koptský text pochází ze 14. století a jako živý jazyk koptština vymřela nejpozději v 17. století, avšak dodnes přežívá jako liturgický jazyk koptské církve.
Hieroglyfy přežily ve dvou podobách: přímo se dostalo šest démotických znaků do koptské abecedy, nepřímo pak hieroglyfy měly vliv na utváření semitského písma, z něhož pochází ostatní hlásková písma, včetně alfabéty a latinky.
[editovat] Rozluštění hieroglyfů
O rozluštění egyptských hieroglyfů se pokoušelo po staletí mnoho učenců, mezi nimi též Johannes Goropius Becanus v 16. století a jezuita Athanasius Kircher (1601–1680), který rozluštil jeden hieroglyf. Tyto pokusy však byly neúspěšné, nebo byl jejich úspěch pouze domnělý, protože se úsilí opíralo o imaginativní asociace. Nejvýznamnější podíl na rozluštění hieroglyfů mají Thomas Young a Jean-François Champollion (1790–1832). Nález tzv. rosettské desky s nápisem ve třech typech písma (v hieroglyfickém, hieratickém a řeckém písmu) v roce 1799 při Napoleonově tažení do Egypta poskytl dostatečný kritický materiál, který Champollionovi umožnil proniknout ve 20. letech 19. století do řeči hieroglyfů.
[editovat] Související odkazy
[editovat] Reference
- Jean-François Champollion: Précis du système hiéroglyphique, etc. (1824)
[editovat] Externí odkazy
