Hrobka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrobka je stavba, určená pro uchování pohřbeného těla.
Hrobka je většinou malá zděná budova, střechou a dveřmi či branou, většinou je postavena na hřbitově (nicméně není to pravidlem, z našich zemí známe i hrobky, resp. hřbitovní kaple – viz níže – mimo hřbitov) a jsou v ní uchovávána mrtvá těla celé rodiny – hrobky jednotlivců jsou z cenových důvodů (postavit hrobku je poměrně nákladné) výjimkou.
Hrobku je třeba důsledně odlišovat od hrobu, zatímco hrob je prostě místo, kde je osoba pohřbena do země, hrobka je obvykle architektonicky cenný objekt – často je její exteriér i interiér bohatě zdoben a postaven renomovaným architektem. Přesto jsou pojmy hrobka a hrob v hovorové řeči často chápány jako synonyma.
Hrobka je zmiňována na několika místech v bibli, je obvyklá v křesťanské, židovské a částečně také islámské tradici pohřbívání, pochází patrně ze staroegyptské kultury, v níž byla mrtvá těla mumifikována a uchovávána výhradně v hrobkách – hrobky byly velké výstavní budovy, hrobkami faraonů byly monumentální pyramidy. V biblickém období byla hrobka často jeskyně (např. hrobka Ježíše Krista).
V současné době je u nás stavba hrobek neobvyklá, většinou jsou užívány hroby – hrobky jsou vzácné i ve vyšší společnosti. Naproti tomu v zemích anglosaské tradice či v islámských zemích jsou dodnes hrobky časté. V naší historii byla hrobka obvyklým jevem zejména u šlechty, často byla hrobka vysvěcena na chrám či byla s chrámem spojena (tzv. hřbitovní kaple), často byly hrobky v podzemí chrámů (krypta).
