Jan Konůpek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Konůpek (10. října 1883 Mladá Boleslav – 13. března 1950 Praha) byl český grafik, malíř, ilustrátor a rytec.
V letech 1903–1906 studoval architekturu u profesorů Kouly a Schulze na ČVUT v Praze. Na polytechnice se seznámil s P. Janákem a V. V. Štěchem, kteří ovlivnili jeho rozhodnutí studovat uměleckou školu. V letech 1906–1908 absolvoval AVU v Praze, kde studoval v ateliéru Maxmiliána Pirnera, u prof. V. Bukovace a grafika A. de Pian.
S malířem E. Pacovským zakládá ještě na AVU grafickou revui Veraikon, později se stává členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar. V roce 1911 spoluzaložil skupinu symbolistních grafiků Sursum, spoluzakládal i spolek Artěl. Stal se i členem Spolku výtvarných umělců Mánes.
Po ukončení studií krátce žil v Praze, pak vyučoval kreslení na střední průmyslové škole v Plzni. Roku 1923 se vrátil do Prahy, kde vyučoval na Státní grafické škole až do roku 1932.
Jeho grafiky jsou inspirované mystikou a vizionářstvím. Za nejvýznamnější jsou považovány jeho díla z počátku 20. století, které jsou ovlivněné symbolismem a stylizovány dle secesní klimtovské ornamentiky. Konůpka ovlivnil německý a severský expresionismus, přechodně i kubismus, jehož některé prvky se staly natrvalo součástí jeho výtvarného projevu, v některých dílech se dostal až k orfismu.
Po první světové válce se vrací k typům svých raných děl, ale staví je racionálně, zvláště v ilustracích chybí dřívější expresivita. Podílel se na ilustraci symbolistní a klasické literatury (K. J. Erben: Kytice, K. H. Mácha: Máj atd.), vytvořil i samostatné grafické cykly věnované velké části české a světové literatury. Mnoho z jeho prací byla inspirována gotickou a barokní architekturou a mystikou středověku. Věnoval se také tvorbě exlibris.
