Křemenáč osikový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Křemenáč osikový

Křemenáč osikový

Vědecká klasifikace

Říše:	houby (Fungi)
Oddělení:	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída:	stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída:	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád:	hřibotvaré (Boletales)
Čeleď:	hřibovité (Boletaceae )
Rod:	Kozák (Leccinum)

Binomické jméno

Leccinum aurantiacum
(Bull.:St. Am.) S. F. Gray

Křemenáč osikový (Leccinum aurantiacum (Bull.:St. Am.) S. F. Gray) je jedlá houba z čeledi hřibovitých.

[editovat] Synonyma

Boletus aurantiacus Persoon
Ceriomyces viscidus Murrill
Leccinum rufum (Schaeff.) Kreisel
Krombholzia aurantiaca

[editovat] Popis

Klobouk má v průměru 4-20 cm, v mládí je polokulovitý, později polštářovitý až plochý. Zbarven je červenooranžově, hnědooranžově až tmavočerveně. Stářím zbarvení vybledá. Povrch je sametový, suchý, matný, často s blanitým okrajovým lemem.
Rourky jsou bílé, nebo bělavé, na řezu zprvu lilákové, pak břidlicově šedé.
Póry jsou středně jemné, bělavé, ve stáří zahnědlé.
Třeň je 6 - 20 cm vysoký, 1,5 - 5 cm tlustý, válcovitý, dole často širší, bílý, v dolní části modrozeleně skvrnitý. Je pokryt šupinkami dlouho bílými, pak červenohnědými
Dužnina je na řezu zprvu bílá až bělavá, později červenohnědá až zcela tmavá. Na spodu třeně mění po dotyku barvu do modrozelena.
Chuť i vůně je lahodně houbová.
Výtrusný prach je hnědý.

[editovat] Výskyt

Roste v červnu až říjnu, hojně pod osikami ve smíšených lesích i mimo ně, někdy i pod topoly.

[editovat] Využití

Je jedlý jako všechny křemenáče a velmi chutný. Ve stáří klobouk měkne a třeň dřevnatí. Jeho použití v kuchyni je všestranné. Zvláště mladší plodnice jsou vhodné do polévek, na smažení jako řízky, do houbové směsi, základů pod masa atd. Je také dobrý naložený v octovém nálevu. Konzervuje se rovněž do soli, do tuku nebo sušením.