Kongregacionalismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kongregacionalismus neboli kongregační zřízení je demokratický způsob vedení církve, kdy každý sbor (congregatio) je nezávislý. Církevní zřízení kongregačního typu spočívá v přesvědčení, že bohoslužebně shromážděný sbor je církví v plném smyslu a je nezávislý na vyšších instancích církevní moci.

[editovat] Sborové shromáždění

Nejvyšší autoritou sboru (církve) jsou členové sboru samotní. O zásadních rozhodnutích hlasuje členské shromáždění celého sboru.

[editovat] Starší

Sbor si většinou k běžnému rozhodování ze svého středu volí užší skupiny či jednotlivce. Tyto výbory (většinou zvané „staršovstva“) rozhodují z pověření sborového shromáždění, sboru jsou za své rozhodování zodpovědní a sborem jsou i odvolatelní.

[editovat] Duchovní

Postavení duchovního (kazatele, pastora) je služebné. Není knězem, tedy prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Je sborem volen a pověřován většinou k vyučování (kázání) a pastorační péči o členy sboru. Sboru je ze své činnosti odpovědný a sborem je také odvoláván.

[editovat] Nezávislost sborů

Každý jednotlivý sbor je autonomní a není podřízen žádnému výše postavenému jednotlivci (například biskupovi) či organizaci. Sbory se dobrovolně sdružují do svazů (většinou v rámci konkrétní země) a o společných věcech rozhodují společně (demokraticky) na sjezdech delegátů z jednotlivých sborů.

[editovat] Demokracie nebo teokracie

Kongregacionalisté se brání tomu, označovat svůj způsob vedení církve za demokracii. Tvrdí totiž, že církev nemůže být vedena vůli většiny a svá hlasování označují za společné hledání Boží vůle, kde si jsou všichni členové sboru před Bohem rovni.