Baptisté
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Baptisté jsou křesťanským reformačním společenstvím církví. Jsou to evangelikálové – jediným zdrojem jejich víry je pro ně Bible, středem jejich učení je evangelium (víra ve spasitelnou moc ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Ježíše Krista), zdůrazňují nutnost osobně a vědomě vyznat svou víru ve křtu a velký důraz kladou na evangelizaci (šíření evangelia). Mají kongregační strukturu – každý místní sbor je samostatný a každý člen sboru se demokraticky podílí na jeho vedení. Jednotlivé sbory jsou většinou sdruženy do národních jednot, do kontinentálních seskupení (např.: Evropská baptistická federace) a Světového svazu baptistů. Název baptisté má svůj původ v řeckém slově βαπτίζειν, což znamená “ponoření” neboli křest.
Obsah |
[editovat] Statistika
Po celém světě je více než 90 milionů baptistů (jen v USA 47 milionů členů). Velké svazy baptistů jsou také v Asii, Africe a Jižní Americe, například v Indii (2.4 milionů), Nigérii (2.3 milionů) nebo v Brazílii (1.2 milionu). Spolu s dětmi (baptisté křtí až na základě osobního vyznání víry) jsou baptisté společenstvím, které tvoří až přes 110 milionů lidí.
[editovat] Dějiny
[editovat] Anabaptisté - předchůdci
Baptisté se sami hlásí k radikálnímu křídlu protestantské reformace, které v 16. století začalo udělovat křest teprve v okamžiku, kdy byl věřící schopen osobně a vědomě vyznat svou víru (baptisté tedy nekřtí nemluvňata). Pokud byl křesťan pokřtěn jako malé dítě, byl (a je) u baptistů znovu křtěn až poté, kdy sám za sebe svobodně vyznal křesťanskou víru. Pro tuto praxi se jim dostalo označení anabaptisté čili novokřtěnci.
Pro své přesvědčení byli novokřtěnci pronásledováni; ze Švýcarska a Německa se dostali též na jižní Moravu, ke byli označováni jako habáni, zakládali zde „bratrské dvory“ a jejich počet dosahoval až 50.000 členů. Z českých zemí však museli odejít v období rekatolizace po bitvě na Bílé hoře.
[editovat] Evropa
První baptistický sbor, v moderním smyslu, se shromáždil roku 1611 v Londýně. Jeho bezprostřední kořeny jsou v malé skupině věřících v Anglii, která se v době anglické reformace v 16. století oddělila od státní církve. Několik jejích zakládajících členů žilo po nějakou dobu v Holandsku, kde spolu s Johnem Smythem usilovali o náboženskou svobodu a kde byli ovlivněni reformačním hnutím na kontinentě, zvlášť mennonity, potomky staršího anabaptistického hnutí. Sbory baptistů v Evropě (mimo Velkou Británii) byly založeny převážně v 19. století. Dnes jsou Jednoty baptistů v téměř každé evropské zemi.
[editovat] USA
Největším rozvojem prošli baptisté utíkající z Evropy za náboženskou svobodou do USA. Dnes jsou tam po katolících největší církví (17% obyvatelstva). Silné zastoupení mají zvlášť v jihovýchodních státech.
[editovat] Česko
Na našem území začaly vznikat baptistické sbory před více než sto lety díky německým a americkým misionářům. První český baptistický sbor vznikl v Hleďsebi u Veltrus v roce 1885. Dnes mají baptisté v České republice asi dva a půl tisíce členů ve 37 sborech – Bratrská jednota baptistů.
[editovat] Nauka
S ostatními křesťanskými církvemi sdílejí baptisté tzv. apoštolské vyznání. Jako členové sboru mohou být přijati pouze ti, kdo prožili „znovuzrození z Ducha svatého“ a vyznali svou víru ve křtu ponořením do vody. Vstupem do sboru na sebe berou závazek žít podle nároků Božího slova.
Baptisté věří, že každé společenství křesťanů, každý místní sbor je církví v pravém slova smyslu. Každý místní sbor je samostatný a nezávislý na jiných sborech nebo na nějakém nadřízeném orgánu. S těmi, kdo sdílejí stejné přesvědčení, se sdružujeme do národních a mezinárodních svazů.
Baptisté se nikdy nechtějí pokoušet přivést někoho k víře donucením. Rozhodnutí víry musí učinit každý naprosto dobrovolně. Právě mezi baptisty vzniklo jedno z prvních hnutí za náboženskou svobodu - vyznávají, že před Bohem je za svůj život zodpovědný každý sám za sebe. Vzhledem k tomu, že odmítají jakékoliv násilí ve věcech svědomí, požadují také důslednou odluku církve od státu. Věří, že spojení nebo podpora církve a státní moci byla vždy v dějinách církvi ke škodě.
Nejvyšší autoritou pro víru a život je Bible - Písma svatá Starého a Nového zákona jsou pro ně Božím slovem.
Stane-li se někdo členem baptistického sboru, stává se tím také součástí misijního hnutí - každý baptista je misionářem. Misie znamená šíření radostné zvěsti - evangelia o Boží lásce, o odpuštění hříchů a věčném životě díky oběti Pána Ježíše Krista. Misie však také zahrnuje ochranu slabých a bezmocných, pomoc v nouzi, šíření pokoje. Obojí, sociální pomoc i evangelizace, jsou nedílnou součástí misie. Baptisté chtějí i tímto způsobem vyjádřit, že v Ježíši Kristu mohou všichni nalézt plný život.
[editovat] Známí baptisté
[editovat] Kazatelé, teologové a misionáři
- Carey, William, (1761-1834) misionář známý jako “otec moderní misie”
- Chambers, Oswald, (1874-1917) významný skotský kazatel a učitel
- Estep, William R., (1920–2000) americký historik
- Falwell, Jerry, (11.8.1933) známý televizní kazatel v USA, zakladatel hnutí “Morální většina”
- Fuller, Andrew, (1754-1815)
- Graham, Billy, (7.11.1918) americký evangelista, poradce řady prezidentů, podle Galupova ústavu je mezi Američany 7 nejobdivovanější postavou 20.století
- Grenz, Stanley, (1950-2005) americký teolog
- Judson, Adoniram, (1788-1850) slavný americký misionář
- King Jr, Martin Luther, (1929–1968) kazatel, obhájce lidských práv černých američanů, držitel Nobelovy ceny míru
- Oncken, Johann Gerhard, (1800-1884) německý kazatel, průkopník baptismu na evropském kontinentě
- Smyth, John, (1570-1612) kazatel prvního baptistického sboru vůbec
- Spurgeon, Charles H., (1834–1892) londýnský kazatel známý jako „kníže kazatelů“
- Warren, Rick, (28.1.1954) pastor megasboru v Kalifornii a autor bestselleru “The Purpose Driven Life”, Time ho v roce 2005 jmenoval v seznamu 100 nejvlivnějších osobností světa
- Williams, Roger, (1603–1684) teolog a zakladatel státu Rhode Island
[editovat] Politici
- Carter, Jimmy, 39. prezident USA a držitel Nobelovy ceny za mír
- Clinton, Bill, 42. prezident USA
- Colson, Chuck, poradce prezidenta Nixona
- Gore, Al, viceprezident USA 1993 - 2001
- Harding, Warren G., 29. prezident USA
- Jackson, Jesse, aktivista za občanská práva; demokratický kandidát na prezidenta 1984 a 1988
- Johnson, Andrew, 17. prezident USA
- Lincoln, Abraham, 16. prezident USA. (vzešel z baptistů, ale nebyl členem)
- Truman, Harry, 33. prezident USA
- Levy Mwanawasa, prezident Zambie
- Olusegun Obasanjo, prezident Nigérie
[editovat] Spisovatelé
- Bunyan, John
- Chapman, Gary
- LaHaye, Tim
[editovat] a jiní
- Mahalia Jackson, gospelová zpěvačka
- John D. Rockefeller, americký průmyslník
- William Colgate, americký průmyslník
