Kvantová mechanika
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pro informace o principiálních vlastnostech kvantových systémů viz článek kvantová teorie.
Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která nahradila klasickou mechaniku na atomové a subatomové úrovni a která tvoří výchozí teoretický rámec v mnoha dalších oblastech fyziky a chemie, např. v teorii pevných látek či v kvantové chemii. Společně s teorií relativity je považována za pilíř moderní fyziky, přestože spolu netvoří konzistentní celek. Zatím co teorie relativity ať již speciální, či obecná nachází uplatnění pro velké rychlosti, rozměry a hmotnosti, kvantová mechanika se projeví u malých (subatomárních) rozměrů.
Kvantová mechanika dostala jméno podle myšlenky Maxe Plancka z roku 1900, podle níž energie elektromagnetického záření je přenášena po nepatrných, ale konečně velkých, kvantech (z latinského "quantus", kolik). Později se ukázalo, že „kvantované“, tj. nabývající jen určitých, nespojitých hodnot, jsou i další fyzikální veličiny, jako např. moment hybnosti.
Z teorie i experimentů kvantové mechaniky vyplývají velmi zvláštní vlastnosti světa kolem nás, které jsou zcela mimo naše vnímání i představivost.
