Kyselina šťavelová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kyselina šťavelová | |
 |
|
| Racionální název | Kyselina ethandiová (kyselina oxalová) |
| Registrační číslo CAS | 144-62-7 |
| Sumární vzorec | C2H2O4 |
| Molární hmotnost | 90,03 g/mol |
| Teplota varu | 157 °C (sublimuje) |
| Kyselost | 1,27 - 4,27 |
| Hustota | 1,77 g/cm3 |
| pKa (I) | 1,27 |
| pKa (II) | 4,27 |
Obsah |
[editovat] Charakteristika
Kyselina šťavelová je karboxylová (organická) kyselina. Systematický název kyseliny šťavelové je kyselina ethandiová. Je obsažena prakticky ve veškerém ovoci a zelenině a způsobuje jejich kyselost. Najdeme ji například v jahodách, ve větším množství je obsažená ve šťavelu a šťovíku. Soli kyseliny šťavelové se nazývají šťavelany nebo oxaláty. Odtud je také možno vysvětlit název intermediátu Krebsova cyklu, oxalacetátu.
[editovat] Fyzikální a chemické vlastnosti
Kyselina štavelová je pevná, bezbarvá, ve vodě nerozpustná krystalická látka. Je jedovatá a má leptavé účinky. Kyselina šťavelová disociuje ve dvou stupních. V porovnání s monokarboxylovými kyselinami je v prvním stupni kyselina šťavelová kyselejší. Naopak do druhého stupně disociuje neochotně.
|
|
|
|
| kyselina mravenčí | 3,75 |
|
| kyselina šťavelová | 1,27 | 2,85 |
| kyselina propandiová | 2,85 | 5,70 |
Z tabulky je také vidět, že kyselina šťavelová je z dikarboxylových kyselin nejsilnější. Způsobuje to záporný indukční efekt druhé karboxylové skupiny.
[editovat] Využití
Kyselina šťavelová se používá v analytické chemii jako titrační činidlo. To znamená, že je to chemicky stálá látka, nereaktivní, neabsorbuje vzdušnou vlhkost, nerozkládá se účinkem světla.
[editovat] Příprava oxidu uhelnatého
Rozkladem kyseliny šťavelové se připravuje oxid uhelnatý, vedle něj vzniká i oxid uhličitý:
(COOH)2 –––> CO + CO2 + H2O
Místo kyseliny šťavelové lze pro přípravu oxidu uhelnatého použít kyselinu mravenčí nebo mravenčan barnatý.
