Landek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Landek u Petřkovic je kopec ležící ve slezské části statutárního města Ostravy v katastrálním území městského obvodu Petřkovice nad soutokem Odry a Ostravice. Jeho rozloha je 85,53 ha. Jedná se o nejvýchodnější místo Českého masivu. Je to evropsky i světově známá lokalita především z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Její význam je srovnáván se známějšími kopci (např. s Řípem, Blaníkem, Orebem či Táborem).

Sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné, staré asi 30 000 let, bylo objeveno v roce 1924 při úpravě tenisových kurtů na vrcholu kopce. Jedná se o součást pravěkého „civilizačního centra Evropy“, což je pás archeologických nalezišť táhnoucí se od rakouského Willendorfu přes Věstonice a Předmostí u Přerova až do Polska. První experimentální výzkumy proběhly roku 1927, mnohem podrobnější potom v letech 1952–1953. Právě zde byla nalezena Petřkovická venuše. Nacházejí se zde jedny z největších evropských uhelných slojí, které navíc vystupují na zemský povrch. Právě zde bylo poprvé použito černé uhlí jako palivo. Starším využitím uhlí bylo jen spalování lignitu pravěkými lidmi v jižní Francii. Landek se může pyšnit nepřetržitým osídlením trvajícím více než 23 000 let.

Za vlády Přemysla Otakara II. zde stával hrad, vybudovaný kolem roku 1256 k ochraně hranic českého státu. Ten tvořil protipól hradu ve Slezské Ostravě, který chránil hranice polského státu. Údajným impulsem k vybudování landeckého hradu byl tatarský nájezd v roce 1241. Hrad byl pobořen během česko-uherských válek. Jeho zbytky byly patrné ještě v roce 1912, avšak obyvatelé okolních obcí (Koblova a Petřkovic) je použili jako základy pro svá obydlí. Na jeho místě nyní stojí rozhledna.

Landek byl v roce 1992 vyhlášen národní přírodní památkou. V roce 1997 podal Evžen Tošenovský, tehdejší primátor Ostravy, návrh vládě České republiky, aby vláda usilovala o zápis lokality Landek do Seznamu světového dědictví UNESCO. V současné době na úpatí kopce sídlí Hornické muzeum, které zahrnuje také Důl Anselm, nejstarší důl na Ostravsku. Územím kopce vede přírodovědná a hornická naučná stezka.

Na kopci se vyskytuje velmi cenná vegetace, některé exempláře buku jsou staré více než 150 let. Kromě nich jsou zde hojně zastoupené břízy, duby, habry, javory a lípy. Volně se zde vyskytuje chráněná lilie zlatohlavá. Původní flóru však od řeky Odry vytlačují zavlečené porosty křídlatky japonské. Kromě rostlin zde lze nalézt vzácné brouky drabčíky a chráněné druhy ptáků, jako je např. chřástal polní, lejsek šedý či strakapoud prostřední. Opuštěné hornické štoly poskytují vhodné životní podmínky pro kolonie netopýrů.