České Slezsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| České Slezsko | |||||
|---|---|---|---|---|---|
|
|||||
| Základní údaje | |||||
| Hlavní město: | Opava | ||||
| Rozloha: | 4 452 km² | ||||
| Počet obyvatel: | zhruba 1 milion | ||||
| Nejvyšší bod: | Praděd (1491 m) | ||||
|
|||||
České Slezsko – dnes Moravské Slezsko, Moravskoslezsko, do 1918 Rakouské Slezsko (viz též moravsko-slezská hranice), 1918–1945 také Sudetské Slezsko – je historické území na severovýchodě Česka o rozloze 4 452 km² a zhruba 1 mil. obyvatel. Historickým hlavním městem je Opava. S výjimkou moderního okresu Jeseník (který je součástí kraje Olomouckého), je součástí Moravskoslezského kraje. Na jihu hraničí s Moravou; na jihovýchodě se slovenským Žilinským krajem; na východě, severu a jihozápadě s Polským Slezskem (konkrétně s vojvodstvím Slezským, Opolským a Dolnoslezským).
České Slezsko leží v oblasti Sudet, které na východě přecházejí v Karpaty. České Slezsko bývá často mylně považováno za součást Moravy. Nejdůležitější řeky jsou Odra, Opava a Olše, jež z části utvářejí hranici s Polskem. Řeky Odra a Ostravice pak tvoří i část historické zemské hranice s Moravou. Vedle Ostravy ležící na historické zemské hranici s Moravou (Moravská a Slezská Ostrava) patří mezi významná slezská města historická metropole českého Slezska Opava, Krnov, Český Těšín, Karviná, Třinec a další.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Slezsko od středověku do 18. století
Řadu slezských knížectví dostal do lenního vztahu na Českém království již Václav II.. Ovládnutí Slezska pak dovršil v letech 1327-1335 Jan Lucemburský. Česká svrchovanost nad Slezskem byla opakovaně uznána i polským králem Kazimírem III. Velikým nejprve Vyšehradskou smlouvou z roku 1333, a poté Trenčínskou smlouvou roku 1335, výměnou za to, že se český král vzdal nároků na Polskou korunu, a poté roku 1348 mírem v Namyslově s Karlem IV., jenž současně sňatkem s Annou Svídnickou získal dědičný nárok na poslední dosud nezávislá knížectví Javorsko a Svídnicko. Ve 14. a 15. století pokračoval proces drobení Slezska. Vymíráním jednotlivých Piastovských linií (1335 vratislavské, 1368 svídnické, 1492 olešnické, 1504 hlohovské, 1532 opolské, 1625 těšínské a 1675 břežsko-lehnické, která byla vůbec poslední z rodu Piastovců) připadala jednotlivá území přímo k České koruně. V 15. století opět získalo Polsko koupí Osvětimsko, Zátorsko a Seversko, které se pak už ke slezsku nepočítaly a staly se součástí Malopolska.
[editovat] Období 1742-1849
1742 - Rakousku zůstala jen malá jižní část Slezska s centrem Opavou 1782 - Rakouské Slezsko spojeno s Moravou 1849 - Rakouské Slezsko odděleno od Moravy jako země rakouské monarchie
[editovat] Období 1850-1918
V roce 1850 je tzv. rakouské Slezsko od Moravy odděleno a stává se jednou z korunních zemí, vévodstvím Horní a Dolní Slezsko s hlavním městem Opavou. V té době mělo bez území moravských enkláv 5 147 km². To pak bylo na krátký čas (od 5. listopadu 1860 do 29. března 1861) opětovně spojeno s Moravou.
V roce 1850 zároveň dochází ke zrušení obou krajů a jejich rozdělení mezi 22 nově vzniklých tzv smíšených okresů a 1 statutární město (Opava). Tohle členění pak bylo roku 1868 nahrazeno členěním na 7 politických okresů (Bílsko, Bruntál, Fryštát, Frývaldov, Krnov, Opava, Těšín) a 3 statutární města, která k těmto okresům nenáležela (Bílsko, Frýdek a Opava). V roce 1896 vzniká z části území politického okresu Opava nový politický okres Bílovec, a 1. října 1901 také politický okres Frýdek, patřící původně do politického okresu Těšín). Tím se počet politických okresů do roku 1918 zvýšil na 9.
Území politických okresů se dále členilo na soudní okresy, což byly územní jednotky, podle kterých bylo organizováno soudnictví. Později se například stávalo, že jeden soudní okres byl rozdělen mezi 2 nebo více politických okresů. Správu smíšených a později politických okresů řídilo okresní hejtmanství včele s hejtmanem.
Přibližné národnostní složení podle obcovací řeči podle sčítání z roku 1910:
- Češi: 180.348 (24,33%)
- Němci: 325.523 (43,90%)
- Poláci: 235.224 (31,71%)
poznámka: Obcovací řeč, tedy řeč běžného, denního styku, bývá zkreslena ve prospěch většinového jazyka monarchie, tedy němčiny. Do této kategorie spadají i Židé, kteří na Moravě a v rakouském Slezsku ve velké většině volili němčinu, a zvyšují tak německý podíl.
[editovat] Období 1918-1948
Po vzniku Československa je v roce 1919 k Českému Slezsku připojeno Hlučínsko (někdejší součást pruského záboru) a po delším sporu a krátkém vojenském konfliktu následovaném mezinárodní arbitráží odstoupena Polsku část Těšínska východně od řeky Olše.
Administrativně se České Slezsko (po vzniku Československa Země Slezská) po připojení Hlučínska a odstoupení části Těšínska ve prospěch Polska, členilo na 9 politických okresů: Bílovec, Bruntál, Český Těšín, Frýdek-venkov, Fryštát, Frývaldov, Hlučín, Krnov a Opava-venkov; a 2 statutární města: Frýdek a Opava.
Podle zákona č. 126/1920 Sb. „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“, jež na území Českých zemí nakonec vůbec nevstoupil v platnost, mělo být území dosavadní země Slezské rozděleno mezi župy XII., XIV. a XXI.
1. prosince 1928 je české Slezsko spojeno s Moravou v zemi Moravskoslezskou. Důvodem tohoto aktu byla nejen malá velikost Českého Slezska, ale také snaha o oslabení politického vlivu zdejších sudetských Němců. Současně přišel Frýdek o postavení statutárního města a jeho území bylo spojeno s územím dosavadního politického okresu Frýdek-venkov do nového politického okresu Frýdek.
Po Mnichovu je v říjnu roku 1938 většina Českého Slezska připojena k nacistickému Německu (Hlučínsko je připojeno přímo k Říši, kde se stává součástí Pruského Slezska; bývalý Opavský kraj se stává součástí Sudetské župy Gau Sudetenland); část (území celých politických okresů Fryštát a Český Těšín, s nepatrnou částí politického okresu Frýdek) pak obsazuje Polsko (po přepadení Polska v roce 1939 a jeho následné porážce se i toto území stává součástí nacistického Německa a je začleněno do Pruského Slezska). Zbývající část (přibližně v rozsahu politického okresu Frýdek) zůstala i nadále součástí země Moravskoslezské a spolu s ní se po okupaci z 15. března 1939 stává součástí Protektorátu Čechy a Morava. Po skončení války se hranice vrací k předmnichovskému stavu, přičemž jsou téměř všichni Němci odsunuti, a České Slezsko se stává součástí Slezské expozitury země Moravskoslezské.
[editovat] Období 1949-2000
1. ledna 1949 je České Slezsko rozděleno mezi Ostravský a Olomoucký kraj, od roku 1960 je součástí Severomoravského kraje. Od roku 2000 je znovu rozděleno mezi kraje Olomoucký a Moravskoslezský (původně (do 31.května 2001) Ostravský kraj).
[editovat] Podívejte se také na
- Slezsko
- Pruské Slezsko
- Země Moravskoslezská
- Slezská expozitura země Moravskoslezské
- Olomoucký kraj (1949-1960)
- Ostravský kraj
- Severomoravský kraj
- Olomoucký kraj od roku 2000
- Moravskoslezský kraj
- Moravské enklávy ve Slezsku
[editovat] Externí odkazy
- české Slezsko - historie, mapa, symboly
- Severomoravský kraj
- Moravskoslezský kraj
- Severní Morava - průvodce regionem
- Olomoucký kraj
- kartografické vyjádření slezské identity
|
 |
|||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
 |
|
|
|---|---|---|
| Samosprávné kraje (sídlo) | ||
| hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín) | ||
| Územní kraje (sídlo) | ||
| Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Západočeský kraj (Plzeň) | Severočeský kraj (Ústí nad Labem) | Východočeský kraj (Hradec Králové) | Jihomoravský kraj (Brno) | Severomoravský kraj (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hlavní město Praha | ||
ZEMĚ: Čechy  | Morava  | Slezsko  |
||
| Československo – administrativní dělení (1918–1992) | |
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|||||||||||||
