Lipník nad Bečvou
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Lipník nad Bečvou | |
|---|---|
 |
|
|
znak |
|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0714 514705 |
| kraj (NUTS 3): | Olomoucký (CZ071) |
| okres (NUTS 4): | Přerov (CZ0714) |
| obec s rozšířenou působností: | Lipník nad Bečvou |
| pověřená obec: | Lipník nad Bečvou |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 30,57 km² |
| obyvatel: | 8520 (3. 7. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 31' 43" |
| zeměpisná délka: | 17° 35' 8" |
| nadmořská výška: | 233 m |
| PSČ: | 750 02 až 751 31 |
| základní sídelní jednotky: | 13 |
| místní části: | 5 |
| katastrální území: | 5 |
| adresa městského úřadu: | náměstí T. G. Masaryka 89/11 Město 75131 Lipník nad Bečvou |
| starosta: | Ing. Miloslav Přikryl |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
Lipník nad Bečvou (německy Leipnik) je město ležící v okrese Přerov. Má 8520 obyvatel a jeho katastrální území má rozlohu 4958 ha.
Město Lipník nad Bečvou leží v údolí Moravské brány při řece Bečvě na pradávné obchodní stezce spojující jih a sever Moravy. Centrum města je městskou památkovou rezervací. Je zde soustředěno mnoho cenných historických památek, centrum je obklopeno středověkými hradbami se zachovanými baštami, uvnitř centra jsou měšťanské domy s podloubími, dvě barokní kašny, mariánský sloup, radnice přestavěná ve slohu pozdního empíru.
[editovat] Části města
- Lipník nad Bečvou I-Město
- Lipník nad Bečvou III-Nové Dvory
- Lipník nad Bečvou V-Podhoří
- Lipník nad Bečvou VI-Loučka
- Lipník nad Bečvou VII-Trnávka
[editovat] Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1238. Z tohoto roku totiž pochází listina, na které jako jeden ze svědků figuruje Valter, farář z Lipníka. Mělo se jednat o markraběcího kaplana a faráře kostela ležícího na markraběcí půdě. To by ovšem znamenalo, že Lipník nebyl zcela bezvýznamnou osadou – vždyť v ní stál kostel s farářem, který měl velice blízko k markraběcímu dvoru. Další písemná zmínka o Lipníku pochází ze závěti Oldřicha z Hradce z roku 1294, který odkazuje králi Václavu II. mimo jiné i mýto v Lipníku. Další zmínky, respektive již listiny, vážící se přímo k Lipníku pochází z roku 1349 a 1378. Dochoval otisk typáře z r.1349. Je zachován na pergamenové listině Jana z Kravař z 21. září 1349. Majitel panství v ní potvrzoval prodej dvora ve vsi Trnavě, dnešní Trnávce, lipenskému měšťanovi Pavlovi. Platnost listiny i prodeje byla zcela podle tehdejších zásad stvrzena podpisy svědků a dvěma pečetěmi - Jana z Kravař a města Lipníka s nápisem „Sigillum civium de Lipnik“. Ona zmíněná listina je velice cenným nepřímým dokladem privilegií, která Lipník musel získat před rokem 1349. Možnost pečetit a vlastnit pečetidlo totiž také patřilo mezi privilegia, která musela schvalovat vrchnost.
[editovat] Pamětihodnosti
- Kaple svatého Josefa
- Kaple sv. Rocha
- Klášter piaristů
- Kostel svatého Františka Serafinského
- Kostel svatého Jakuba Většího
- Městské opevnění
- Synagoga (nejstarší na Moravě)
- Dva židovské hřbitovy
- Zvonice
- Zámek ze 16. století
- Renesanční zvonice z r. 1609
- Náměstí TGM (kašny sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého)
více na www.mesto-lipnik.cz
1. městské hradby Pozůstatky městských hradeb v Lipníku nad Bečvou patří k nejzachovalejším na Moravě. I když již v 19. století zanikly městské brány, zachovaly se z opevnění poměrně rozsáhlé úseky obou hradebních zdí s baštami a množstvím pozoruhodných detailů.
2. kruhová bašta – Bašta u domu č. 7, ulice Bartoše Vlčka, do ulice Novosady s renesační nástavbou z cihel, v níž jsou prolomena malá střílnová okénka
3. polygonální bašta – Bašta tzv. husitská, u domu č. 21 v ulici 28. října, do ulice Novosady, bašta z let 1507 – 1515 se čtyřmi štěrbinovými střílnami, s hrotem stavby obráceným k jihu, dodatečně zaklenutá cihelnou klasicistní plackou
4. kruhová bašta – Bašta na jižní straně do ulice Novosady, u domu č. 28, ulice 28. října, z lomového kamene, s obdélníkovým oknem v přízemí
5. věž u fary – Bašta v ulice Komenského sady, začleněná do budovy fary, vrcholně gotická, stavěná asi nákladem církve pro zajištění farních hodnot
6. půlkruhová bašta – Bašta na severní straně městského opevnění, ve farní zahradě, do ulice Komenského sady, z let 1507 – 1515, s dochovaným renesančním cihelným zvýšením s obloučkovou atikou
7. půlkruhová bašta – Západní bašta, u domu č. 648, Perštýnská ulice, do ulice Neffovy, z let 1507 – 1515 s renesační nástavbou z cihel. U bašty se nachází prostor parkánu, před kterým je zbytek příkopu se sníženou úrovní
8. půlkruhová bašta – Bašta u domu č. 634, Perštýnská ulice, do ulice Piaristické, z let 1507 – 1515, z lomového kamene s renesanční cihelnou nástavbou, dodatečně zaklenuta v klasicismu
9. Náměstí T. G. Masaryka - Je zvláštností Lipníka, že toto náměstí je ve tvaru písmene „L“. Domy na obvodu náměstí mají dodnes zachovalá nebo alespoň přiznaná loubí neboli podloubí.
10. radnice - Odkupem jednotlivých domů postupně vznikala a rozšiřovala se radnice. K jejím zásadním stavebním úpravám došlo v r. 1851, kdy byla kompletně přestavěna ve stylu klasicismu a historismu.
11. kašna sv. Floriána – Starší kašna, která pochází z roku 1700, byla původně zdobena piniovou šiškou. Později byla osazena sochou sv. Floriána, patrona hasičů.
12. kašna sv. Jana Nepomuckého - Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého je z roku 1859.
13. Mariánský sloup - Mariánský sloup v centru náměstí pochází z roku 1694, byl postaven za děkana Jiřího Balšánka.
14. dům č.p. 47 - Dům je vzácně zachovalým typem měšťanského domu s původním typem fasády (slepé okno ve štítu ve tvaru čtyřlístku).
15. prampouchy - Rozpěrné oblouky mezi domy, zvané prampouchy.
16. dům č.p. 41 - Podloubí kolem domu č.p. 41 se dříve říkalo „cahúzky“ – býval to kdysi sklad zbraní a střeliva.
17. dům č.p. 21 - Na domě č. 21 je nástěnná malba Panny Marie
18. ulice 28. října - Na konci ulice 28. října stávala Hranická brána. V této ulici jsou zachovány renesanční domy s podloubími a mázhauzy.
19. podloubí – Podloubími jsou lemovány mnohé domy na náměstí i v přilehlých ulicích.
20. farní kostel sv. Jakuba – Kostel je původně románská stavba, zřejmě před rokem 1400 Lackem z Kravař byl vystavěn goticky. Věž byla zvýšena roku 1596 a završena renesančním arkádovým ochozem a bání. Zařízení kostela je převážně z 60. let 18. století, kdy byl kostel zbarokizován.
21. zvonice – Stavba typická pro Lipník n. B., jediná na Moravě v původní podobě.
22. kostel sv. Františka Serafinského – Původně bratrský sbor, piaristy přestavěn ve stylu raného baroka.
23. piaristický klášter - Piaristická kolej dodnes zachovává své dispozice z 18. století se dvěma nádvořími a monumentálním průčelím.
24. bývalý kostel sv. Trojice - v roce 1610 byl postaven na západní straně zámku kostel Nejsvětější Trojice. Později byl kostel přesvěcen na kapli sv. Kateřiny, koncem 18. století zrušen a prodán místnímu panství, které ho užívalo jako sýpky. Dnes jsou tam umístěny kanceláře Vojenských lesů a statků.
25. zámek – Zámek je postaven Bruntálskými z Vrbna, po roce 1620 přešeldo vlastnictví kardinála Dietrichštejna.
26. střešní zahrada – Jde o originální úpravu terasy na střeše bývalých stájí západního dvorního křídla – přeměna v zahradu, propojenou pomocí můstku s bývalým salónkem. Nejstarší střešní zahrada v ČR.
27. Zámecký park - Základní kompozice parku je postavena na prosté kráse jednotlivých stromů na zelené ploše trávníků. Některé stromy pocházejí ještě z dob založení parku – např. neobyčejně vzrostlá převislá forma buku lesního, zvaná „Opičák“.
28. Perštýnská ulice - Na západní straně Perštýnské ulice je původní zástavba židovských domů.
29. Gutmannův nadační dům - Bratři Gutmannovi Wilhelm a David byli zakladateli podnikatelského rodu Gutmannů, majitelů dolů a železáren, jedné z nejvýznamnějších průmyslových rodin Rakouska-Uherska.
30. synagoga – Synagoga byla vystavěna ve 2. nebo 3. desetiletí 16. století, je tak nejstarší synagogou na Moravě a druhou nejstarší v ČR.
31. starý židovský hřbitov - Pochováno zde bylo sedm lipenských rabínů, včetně B. T. Fränkela – právě jeho tumba z r. 1828 bývala a bývá doposud hojně navštěvována zbožnými chasidskými Židy. Pohřbívalo se zde do roku 1883.
32. nový židovský hřbitov - Židovská obec koupila pozemek v sousedství starého hřbitova, kde bylo r. 1883 zřízeno nové pohřebiště. Od brány vedla alejí stromů cesta k průchozí obřadní síni a dále stromořadím k východní zdi.
33. kaple sv. Josefa - Raně barokní stavba z r. 1695 v sousedství pošty.
34. kaple sv. Petra - Kaple byla vystavěna r. 1688 na hřbitově ležícím mimo hradby, hřbitov byl založen na konci 16. století.
35. kaple sv. Rocha - Kaple byla postavena byla na památku morové epidemie r. 1716
36. kaple sv. Anny – Kaple byla postavena r. 1699. Nejvyšší bod města, 286 m n.m., je odtud vynikající rozhled do celého údolí Moravské brány.
37. kaple Nanebevzetí Panny Marie - V těchto místech bývalo poslední rozloučení odsouzeného na smrt.
38. Střední prům. škola stavební – Původně česká reálka. Stavba byla zahájena 29. března 1897.
39. Gymnázium - Budova z r. 1881, od r. 1996 je v ní sídlo obnoveného osmiletého gymnázia.
40. Základní škola Osecká 315 - Bývalá německá reálka. Dnes je v budově základní škola.
41. Základní škola Hranická - Budova byla původně postavena jako Zemský ústav pro hluchoněmé v roce 1894.
42. Zemědělská škola – Budova z r. 1927.
43. Kovaná plastika Janua Reserata – V roce 2006 při 25. ročníku Setkání uměleckých kovářů Hefaiston byla instalována plastika do městských hradeb, autorem návrhu je ing. arch. Ladislav Palko, kovali otec Jiří Jurda a syn Jiří Jurda ml.
44. park v ulici Komenského sady – Park byl založen na zasypaném vodním příkopu kolem hradeb po r. 1880 péčí tehdy německého Okrašlovacího spolku a nazván Rudolfovým parkem.
45. městský hřbitov - Na hřbitově se nachází pomník mecenáše Jana Neffa, ing. Aloise Radnického – projektanta Ferdinadovy severní dráhy, amerického letce Martina Zeberského (pomník Ikarův pád), který zahynul u Nových Dvorů 22. srpna 1944.
46. pošta - Půlkruhová budova ve stylu funkcionalismu z roku 1932.
47. katovna – Na rohu ulice Palackého a Staré stával domek, který byl od okolní zástavby oddělen uličkou, přes svou unikátnost byl zbořen v 70. letech 20. století.
48. sokolovna - Tělovýchovná jednota Sokol vznikla v Lipníku n. B. již v roce 1892, vybudovat sokolovnu se jí podařilo až v samostatném státě. Sokolovna byla slavnostně otevřena v roce 1927
