Přerov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Přerov | |
|---|---|
 |
|
| základní data | |
| status: | statutární město |
| NUTS 5: | CZ0714 511382 |
| kraj (NUTS 3): | Olomoucký (CZ071) |
| okres (NUTS 4): | Přerov (CZ0714) |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 58,50 km² |
| obyvatel: | 46 905 (2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 27' 20" s. š. |
| zeměpisná délka: | 17° 27' 4" v. d. |
| nadmořská výška: | 210 m |
| PSČ: | 750 00 |
| základní sídelní jednotky: | 47 |
| místní části: | 13 |
| městské části / obvody: | 13 |
| katastrální území: | 14 |
| adresa magistrátu: | Magistrát města Přerova Bratrská 34 750 11 Přerov 2 Oficiální web magistrátu E-mailová adresa |
| primátor: | Jiří Lajtoch |
Okresní město Přerov, ležící uprostřed Moravy v Olomouckém kraji je od 1. července 2006 statutárním městem. Leží 22 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 210 m nad mořem. Přerov je důležitou dopravní křižovatkou (spolu s Olomoucí je nejvýznamnějším železničním uzlem na Moravě). Město zaujímá rozlohu 58,48 km², čítá asi 48 000 obyvatel a je sídlem mnoha významných průmyslových podniků (PRECHEZA, Přerovské strojírny, Meopta, Kazeto a další). Přerov je také městem vojenským, sídlí zde 23.základna vrtulníkového letectva Edvarda Beneše a Výcvikové středisko Přerov.
Obsah |
[editovat] Historie
První písemná zmínka o Přerovu pochází z roku 1141. V roce 1256 byl povýšen na královské město. Prudký rozvoj města nastal v roce 1841 po zavedení železnice.
Historické centrum města se nachází okolo Horního náměsti - lze zde nalézt domy z 15. století. Poblíž se nachází Přerovský zámek, vybudovaný na místě původního hradu a lze si prohlédnout i zbytky městských hradeb. V zámku je umístěno Muzeum Komenského.
Na konci druhé světové války bylo ve městě násilně potlačeno přerovské povstání. Nasledoval masakr na Švédských šancích.
7.7.1997 bylo město Přerov postiženo katastrofální povodní.
[editovat] Další zajímavosti
Na severu města v Předmostí byla objevena rozsáhlá archeologická naleziště, z nichž nejstarší obsahují cenné nálezy z dob lovců mamutů. Tomuto se věnuje i naučná Stezka lovců mamutů vedoucí z Předmostí na Čekyňský kopec, kolem přírodního amfiteátru, přes školní kopec, na kterém je i Památník lovců mamutů a odkud je krásný výhled na Přerov. Nedaleko odtud se nalézá i lom Žernava a dále po stezce Přerovská rokle a socha mláděte mamuta Toma. Posledním bodem stezky je opět krásná vyhlídka na Přerov tentokrát z Vinarského kopce.
Na severoseverozápad od města se nachází státní přírodní rezervace Žebračka.
Směrem na Lipník nad Bečvou se nachází středověký hrad Helfštýn.
[editovat] Městké části
Přerov I-Město, Přerov II-Předmostí, Přerov III-Lověšice, Přerov IV-Kozlovice, Přerov V-Dluhonice, Přerov VI-Újezdec, Přerov VII-Čekyně, Přerov VIII-Henčlov, Přerov IX-Lýsky, Přerov X-Popovice, Přerov XI-Vinary, Přerov XII-Žeravice, Přerov XIII-Penčice
[editovat] Rodáci
- Karel Plíhal, hudebník.
- Jaroslav Mazáč, básník.
- Stanislav Žalud, hudebník a kapelník legendární skupiny Entuziasté.
- Jaroslav Wykrent, hudebník, textař a písničkář.
- František Venclovský, sportovec a přemožitel kanálu La Manche.
- Jan Blahoslav, autor české gramatiky, předchůdce díla Jana Amose Komenského.
- Lubomír Dostál, kreslíř a básník.
[editovat] Externí odkazy
 Pohled na Přerov z Čekyňského kopce |
 Pohled na Přerov od Přerovské rokle |
 Lom Žernava |
 Mamutík Tom na Čekyňském kopci |
 Nábřeží Bečvy |
 Nábřeží proti proudu Bečvy |
 Přírodní amfiteátr na Stezce lovců mamutů |
