Ludvík Pobožný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludvík I. Pobožný (778 Chasseneuil u Poitiers - 840) byl římským králem a císařem.
Narodil se jako třetí syn Karla Velikého a jeho třetí ženy Hildegardy Savojské. Byl korunován ještě za života svého otce jako král akvitánský. Po jeho smrti byl opět korunován papežem Štěpánem IV. Papežství tak získalo argument pro primát nad císařstvím.
Ludvík byl osobně silně zbožný, odtud jeho přízvisko. Pro příchylnost k církvi se později dostal do sporů se svým synem, spoluvladařem, Lotharem I. Ten prosazoval nadřazenost světské moci nad círvevní a neváhal Ludvíka dvakrát zajmout.
Za vlády Ludvíka se francká říše začala rychle drobit. Důvodem byly jednak spory s příbuznými, dále spory s největšími leníky císaře a konečně územní, jazykové a kulturní odlišnosti jednotlivých částí říše. Císař se nakonec roku 839 dohodl se svými syny na rozdělení území říše, zemřel roku 840 ještě předtím než byla dohoda naplněna.
