Mariánské Hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mariánské Hory (latinsky do roku 1901 Diaboli villa; německy Teufelsdorf, Ellgoth, od roku 1901 Marienberg) jsou historické město, katastrální území a místní část ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Vznikly na konci třináctého století. Původní název Čertova Lhota (či Čertova Lhotka) vydržel až počátku 20. století. Název Lhota pochází od výhod, které majitelé kraje poskytli novým kolonistům, v podobě lhůt (lhot), během kterých osadníci po určitou dobu nemuseli odvádět určité platy, dávky a roboty. Po vypršení těchto lhůt výhody skončily a obyvatelé se stali běžnými poddanými. Protože se za Odrou nacházela jiná ves se stejným jménem, začalo se jí říkat Závodní Lhota, kdežto zdejší dostala jméno Čertova Lhota. První písemná zmínka uvádí jméno biskupského leníka Hereše z Čertovy Lhotky (Herscho de Teufelsdorf) a datuje se roku 1367. Druhá písemnost je z roku 1380 a informuje o Petrovi, synovi Smila, který byl rovněž z Čertovy Lhotky.

Roku 1396 přijal léno Mikuláš z Brandýsa, který jej držel minimálně jedenáct let. Dalšími majitele byli od roku 1426 bratři Vavřinec a Mikuláš ze Šonova a Petrovic na Těšínsku, ti jej však v tom samém roce prodali Bos Mertenovi, ostravskému měšťanovi. Po bitvě u Lipan se stal majitelem husitský hejtman Jan Čapek ze Sán, který se také stal pánem hukvaldského panství a města Ostravy. V červenci 1444 prodal toto léno Janu Studénkovi ze Studénky a jeho ženě Heleně. Od roku 1466 patřila Čertova Lhota Janu Čamborovi ze Studénky, po jeho smrti pak synu Jiříkovi a jeho matce Markétě z Bránice. Dalšími držiteli léna byli Mikuláš z Mělníka a Ladislav z Kadaně. Olomoucký biskup Stanislav I. Turzo přenechal ves v lednu 1539 Ostravě, za to však museli Ostravané každý rok na podzim odvádět olomouckým biskupům nejprve kopu štik a kaprů, později tři kopy grošů. Roku 1642 se v Ostravě usadilo švédské vojsko, jehož pobyt stál město 15 000 zlatých. Čertova Lhotka musela z této sumy zaplatit plných 14 %.

Brzy po roce 1750 vzniklo obecní pečetidlo, které plnilo funkci obecního znaku. Tvořilo ho rádlo a nad ním oko. Roku 1820 byl přidán srp a kosa s cepem.

Poddanskou vsí města Ostravy zůstala Čertova Lhota až do zrušení poddanství v roce 1848, kdy došlo k jejímu odtržení od Moravské Ostravy. Malá obec se osamostatnila. Do roku 1900 se počet obyvatel zvýšil na 7571. V oblasti průmyslu se Čertově Lhotě dařilo – postavila se koksovna, rafinerie lihu a další menší průmyslové závody (např. slévárna a strojírna nebo parní cihelna).

Dopis ministra dr. Pacáka starostovi MUDr. Janu Mayovi ve věci povýšení Mariánských Hor na město.

Počátkem 20. století pro obec pracoval tajemník Jan Grmela, který navrhl obecní znak, přejmenoval ulice a dokonce se mu podařilo od 22. srpna 1901 prosadit změnu názvu na současné Mariánské Hory. Mariánské kvůli patrociniu Panny Marie a Hory jednak kvůli umístění obce na návrší a jednak kvůli horníkům, kteří zde těžili uhlí a rudy. Obecní tajemník Grmela v roce 1906 předložil žádost Františu Josefu I. na povýšení z obce na město. Kupodivu i zde se mu podařilo dosáhnout svého a od 1. dubna 1907 získaly Mariánské Hory status města. Slavnostní zasedání prvního městského zastupitelstva se odehrálo 21. dubna. Prvním starostou pak byl zvolen MUDr. Jan May. Zásluhy Jana Grmela dodnes připomíná ulice pojmenovaná po něm (Grmelova).

Od ledna 1902 začala obec užívat nový znak. Rozštěpený štít má v pravém modrém poli zlatě a červeně šachovanou moravskou orlici, v levém červeném poli, které je uprostřed prostoupeno stříbrným ležatým břevnem, stojí na zelené hoře vystupující ze spodní části vysoký zlatý kříž ovinutý stříbrnou lipovou ratolestí, která vyrůstá na jeho levé straně z hory. Nad tímto křížem je v levém horním rohu pěticípá zlatá hvězda. Celý štít je lemován zlatou arabeskou.

V březnu 1903 otevřel známý novinář, spisovatel a dramatik František Sokol-Tůma na Komenského ulici nakladatelství a knihkupectví.

V roce 1905 byla zřízena obchodní škola. Její vznik provázely těžkosti, zejména německé firmy na Ostravsku poukazovaly na rozšíření vzdělaných Čechů bez vyhlídky na zaměstnání. Obecní tajemník Grmela však s podporou některých českých poslanců (např. dr. Otakara barona Pražáka či dr. Mořice Hrubana) prosadil svou a první školní rok 1905/1906 začal 9. října 1905. O rok později byla čistě chlapecká škola rozšířena také o dívčí ročník. Až do roku 1908 sídlila škola v domě č. p. 171 na rohu ulic Výstavní a 28. října. V roce 1908 došlo k přestěhování na roh ulic Podlahova a Marie Pujmanové. Samostatnou existenci školy ukončil školní rok 1937/1938, kdy byla sloučena s Obchodní akademií v Moravské Ostravě (založena roku 1919).

Roku 1907 vznikla hudební a varhanická škola, vůbec první hudebně odborný ústav na Ostravsku.

Obec patřila od svého založení do moravskoostravské farnosti. Vlastní obecní hřbitov vznikl v roce 1870, v roce 1877 zde byla postavena kaple Panny Marie. V letech 1905–1908 byl vybudován chrám Panny Marie Královny.

Šedesát sedm let trvající samostatnost skončila 1. ledna 1924, kdy byly Mariánské Hory připojeny zpět k Moravské Ostravě. Vznikla tzv. Velká Ostrava pod vedením starosty Jana Prokeše. Velkou událostí tehdejší doby byla návštěva prezidenta Masaryka na Dole Ignát.