Maria

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jedna z nejslavnějších ikon znázorňujících Marii -- Bogorodica Vladimirskaja, Rusko, 12. stol.

Maria (hebrejsky a aramejsky מַרְיָם Marjām; řecky Μαριαμ či Μαρια; arabsky مريم Marjam) je v křesťanství a islámu matka Ježíše z Nazareta, snoubenka tesaře Josefa.

Obsah

1 Historicita
2 Maria v Novém zákoně
3 Maria v církvi
- 3.1 Dogma o panenství Mariině
4 Mariánská poutní místa
5 Islám
6 Podívejte se také na
7 Externí odkazy

[editovat] Historicita

Otázka historicity Marie je úzce svázána se sporem o historicitu Ježíše Krista a důvěryhodností základních textů křesťanské víry jako historického pramene. Historikové, kteří přijímají svědectví evangelií a dalších novozákonních spisů, přirozeně postavu Marie považují za Ježíšovu matku. Marii tak označují tři ze čtyř evangelií a Skutky apoštolů. V jiných dobových pramenech (mimo Nový zákon) se Marie nevyskytuje. S odmítnutím důvěryhodnosti evangelií tak lze odmítnout i existenci Marie, ale jde spíše o podružnou otázku v širším sporu.

Podle dostupných pramenů je pravděpodobné, že se stala matkou ve velmi mladém věku. Samotný Nový zákon neposkytuje příliš dalších informací, které by se jejího života týkaly, novozákonní apokryfy však nabízejí ještě několik dalších momentů. Jakubovo protoevangelium ze 2. století popisuje Mariino dětství. Odtud se také dovídáme o jejích rodičích, Jáchymovi a Anně. Katolická a pravoslavná tradice stojí na ústním podání, svědectví církevních Otců a výkladu Bible.

[editovat] Maria v Novém zákoně

Lukášovo evangelium (kap. 3) zaznamenává Mariinu genealogii, podle níž pochází z kmene Juda, z rodu krále Davida. Byla neteří Alžbětinou, která pocházela z rodu Árónova. Bydlela v Nazaretě a byla zasnoubena Josefovi. Podle biblického podání jí po zasnoubení anděl Gabriel oznámil, že se stane matkou zaslíbeného Mesiáše, ačkoli zůstane pannou. Mezitím Augustův výnos o sčítání lidu stanovil, aby každý odešel do svého rodného města a dal se tam zapsat. Tak se stalo, že se Marii syn narodil v Betlémě. Následují přinesení Ježíše do chrámu, útěk do Egypta, návrat zpět a usídlení se v Nazaretě. Z dalších 30 let života zaznamenávají evangelia pouze pouť do Jeruzaléma, když bylo Ježíšovi 12 let.

Marii pak nalézáme, když Ježíš začíná veřejně působit – při svatbě v galilejské vesnici zvané Kána, a kde na Mariinu žádost promění Ježíš štoudve s vodou ve víno (Jan 2,1-11). Další zmínku o ní nacházíme až spolu s dalšími ženami pod Ježíšovým křížem (Jan 19,26). Motiv Marie s mrtvým Ježíšovým tělem na klíně je častým motivem v umění (tzv. Pieta).

Poslední zmínka o Marii v bibli pochází z popisu očekávání slíbeného Ducha svatého (Skutky 1,14). Její smrt Bible nezaznamenává.

[editovat] Maria v církvi

Křesťanští teologové uvádějí, že se Ježíš narodil panně – proto se často používá pro označení Ježíšovy matky výraz Panna Maria. Popírání panenského porodu Ježíšova považují za herezi katolíci, pravoslaví a evangelikální církve. Katolíci a pravoslavní Marii též označují podle formulace Efeského koncilu (431) θεοτόκος Theotokos, Bohorodička či Matka Boží (latinský překlad řeckého pojmu dei genetrix nebo deipara).

Mnozí pravoslavní a katolíci považují za pravděpodobné vyprávění Jakubova protoevangelia, a proto označují za Mariiny rodiče Jáchyma a Annu. S tímto apokryfním evangeliem je spojena i víra těchto církví, že Maria byla v dětství zasvěcena Bohu.

Katolíci a pravoslavní tvrdí, že Maria zesnula tři až patnáct let po Ježíšově smrti buď v Jeruzalémě nebo v Efesu. Po opětovném otevření hrobu apoštolové nemohli najít její tělo, a proto došli k závěru, že její tělo bylo vzato do nebe.

Některá dogmata o Marii jsou specifická pro katolickou církev. Jde o:

Kritickým zkoumáním Mariiny postavy se věnuje zvláštní oblast teologie, zvaná mariologie.

[editovat] Dogma o panenství Mariině

Křesťanská víra, že Maria porodila Ježíše jako panna a pannou zůstala, je historicky jedním z nejlépe doložených mariologických článků víry, nacházíme je třeba již v Apoštolském vyznání víry a dalších raně křesťanských symbolech. Toto dogma bylo definováno na 1. konstantinopolské (381) a Chalkedonském koncilu (451): „Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem.“

2. konstantinopolský koncil (553) již užívá o Marii pojmenování ἀεὶ παρθένος (aei parthenos, lat. semper virgo vždy panna) v rámci potvrzení jejího Božího mateřství. Nikdy však nebylo definováno, co se tímto „vždy“ míní. Lateránská synoda roku 649 sice vyznala, že „svatá, ustavičná a neposkvrněná Panna Maria … božské Slovo skutečně a vpravdě bez semene počala z Ducha svatého a neporušeně ho porodila a její panenství po porodu zůstalo netknuté“, ale protože nešlo o všeobecný sněm, nepatří toto dogma mezi ta, která byla slavnostně vyhlášena. Nicméně vírou většiny církví zůstává, že Maria byla pannou před narozením, při porodu i po narození Ježíše. Liturgicky však panenství Mariino nemá vlastní svátek.

[editovat] Mariánská poutní místa

Maria je u katolíků předmětem obzvláštní úcty, v podstatě je chápána jako první mezi světci. Existuje celá řada poutních míst, která jsou spojena se zjeveními či zázraky Panny Marie a jsou hojně navštěvována. Řada z nich náleží mezi nejvýznamnější poutní místa svých zemí nebo i kontinentů.

Mezi nejvýznamnější mariánská poutní místa oficiálně uznávaná katolickou církví náleží: Jasna Góra, Mariazell, Lurdy, Fatima a Guadalupe. V České republice je nejvýznamnějším mariánským poutním místem Svatý Hostýn.

Velmi významným neoficiálním poutním místem, jehož pověst je založena na údajných zjeveních Panny Marie, je Medžugorje. Pravost těchto zjevení však žádná církev dosud neuznala.

[editovat] Islám

Islám vidí v Marii matku proroka Isy, tj. Ježíše. Shoduje se s křesťanskou pozicí na tom, že Maria porodila Ježíše jako panna. Korán vypráví o Marii na dvou místech (3,35-47 a 19,16-34), ale je stručnější než biblické podání. Podle Koránu byla Maria zasvěcena Bohu ještě před narozením.