Mennofer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mennofer varianty hieroglyfického zápisu

Mennofer – (též Mennefer, řecky Μεμφις - Memfis), archeologická lokalita v Egyptě u dnešní arabské vesnice Mít Rahína (souřadnice 29n51 a 31e15) asi 30 km jihozápadně od Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty. Nacházelo se zde hlavní město starověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole, dnes nazývané Sakkára a Abúsír.

Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl Inebuhedž – „Bílé zdi“, což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., Men nefer Pepi – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.

Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby panovníků Amenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Haiebrea (palác), k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.