Metamfetamin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Metamfetamin

Chemický název	(S)-N-methyl-1-fenyl-propan-2-amine
Registrační číslo CAS	537-46-2
Sumární vzorec	C₁₀H₁₅N
Molární hmotnost	149,2 g/mol

Metamfetamin (též pervitin, péčko, piko, peří, párno,v méně čisté formě speed) je syntetická stimulační droga, rozšířená především na území bývalého Československa, kde jí z efedrinu (buď extrahovaného z léků, nebo ukradeného z farmaceutických provozů) podomácku vyráběli tzv. „vařiči“.

Metamfetamin byl poprvé syntetizován A. Ogatou v Japonsku roku 1888^{[chybí zdroj]}, na Západ se dostal okolo roku 1930, kdy jej nacistické Německo distribuovalo vojákům na frontě, v komunistickém Československu se v improvizovaných podmínkách vyrábí od 70. let.

Droga má formu bílého prášku, nebo bílých krystalků. Velmi účinná pravotočivá forma (D-metamfetaminhydrochlorid, (S)-metamfetamínium chlorid) vypadá jako tříštivé lesklé krystalky, se nazývá „ice“ (led); ovšem, pervitin (získán redukcí efedrinu nebo pseudoefedrinu jodovodíkem za pŕítomnosti fosforu) je také prakticky čistě pravotočivým izomerem (s kolísajícími příměsemi vedlejších produktů reakce).

Dávka (100mg nebo i více) může být užívána inhalací, šňupáním, nebo nitrožilně, a působí obvykle 3 až 12 hodin. Mezi účinky patří pocit zvýšení výkonnosti (jak fyzické, tak psychické), hovornost, potlačení pocitu únavy a chuti k jídlu, zvýšená bdělost, při vyšších dávkách potřeba překotné činnosti, neklid a nespavost. Viditelné příznaky užívání zahrnují rozšířené zornice, zrychlený tep, třes, pocení, bledost a hubnutí. Předávkování se projevuje těžkou bolestí hrudníku a jedno- až dvouhodinovým bezvědomím. Po odeznění účinků nastává „dojezd“: skleslost, deprese, strach a vyčerpání.

Droga nemá fyzické abstinenční příznaky (někdy může být pociťován jen slabý pocit nedostatku), dávky se nemusí zvyšovat. Perivitin ale vyvolává silnou psychickou závislost – člověk ztrácí zájem o cokoli jiného kromě drogy, časové úseky mezi jednotlivými dávkami se postupně zkracují.

Psychická závislost a tolerance na látkách typu amfetaminu se vyvíjí rychle a přetrvává i díky silné touze dosáhnout maximální euforie a vzrušení. Pro dosažení požadovaného účinku musí být množství zneužívané látky zvyšováno. Užívané dávky mohou být i mnohonásobně vyšší než dávky počáteční, látka vyvolává akutní chronické otravy, při kterých se objevují gastrointechtinální poruchy, bušení srdce, arytmie, vzestup krevního tlaku, neklid, nespavost, myšlenkový trycht, dráždivost, kolaps, jež může vést až ke smrti. Teprve po odeznění intoxikace se uživatel cítí unavený a vyčerpaný, což samozřejmě vede k užití další dávky. Toxický syndrom, který amfetaminy vyvolávají, je charakterizován hlubokými změnami v chování, vizuálními, sluchovými a hmatovými halucinacemi. Spojenými s pocity paniky, agrese, neustálého pocitu ohrožení, tzv. stíhy a nutkání ke zvláštnímu nenormálnímu chování, kdy východiskem z těchto stavů může být i sebevražda.

Metamfetamin poškozuje srdce, játra a zubní sklovinu, oslabuje imunitní systém. Hlavním psychickým rizikem je plíživě rostoucí paranoia, deprese, úzkost a halucinace.