Metro v Jekatěrinburgu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Metro v Jekatěrinburgu, Jekatěrinburské metro (rusky Екатеринбургский Метрополитен) je síť metra pod ruským velkoměstem Jekatěrinburgem (dříve Sverdlovskem).
V současné době celý provoz tvoří pouze jediná linka (červená) se sedmi stanicemi o celkové délce 8,6 km. Její součástí je také jedno depo (Depo Kalinovskoje), kde je umístěno 56 vozů typu 81-71, původem z Mytiščinského závodu. Ty jsou vypravovány ve čtyřvozových soupravách (stanice jsou konstruovány ale až na pětivozové). Rozchod kolejí v síti je 1524 mm, ročně metro přepraví 42 milionů cestujících.
Obsah |
[editovat] Historie
Jekatěrinburg se začal během průmyslové revoluce rychle rozvíjet a časem se tak stal centrem celé oblasti Uralu. V 60. a 70. letech 20. století již byl milionovým městem a začaly také vznikat první plány na výstavbu podzemní dráhy.
Projekt vzniku systému tří linek s přestupním trojúhelníkem byl schválen roku 1980 a o dva roky později se začalo stavět. Vzhledem k rozmanitosti terénu se proto rozhodlo ke zkombinování mělkého a hlubokého založení stanic. První úsek, který však měl stanice pouze tři (Prospekt Kosmonavtov, Uralmaš a Mašinostrojtělej) se otevřel veřejnosti jako třináctý systém metra v SSSR (který existoval poté již jen několik měsíců) 26. dubna 1991.
Zatímco nově vzniklé Rusko zachvátila poté po rozpadu Sovětského svazu silná ekonomická krize, která po celé zemi výstavbu podzemních drah silně utlumila, v Jekatěrinburgu pokračovala stavba metra díky štědrým finančním injekcím prezidenta Jelcina dál (často se ale říká, že hlavním důvodem pro tento krok byl hlavně jeho původ z tohoto města). V roce 1992 se proto otevřela další jedna, a o dva roky později rovnou dvě stanice, metro tak tím svojí délku zdvojnásobilo. Poslední prodloužení přišlo roku 2002 v souvislosti s otevření stanice Geologičeskaja.
V současné době se pracuje na dokončení dalších tří stanic na jihu (Bažovskaja, Čkalovskaja a Botaničeskaja, mají se postupně zprovozňovat až do roku 2010).
[editovat] Chronologický přehled zprovozňování jednotlivých úseků
| Úsek | Datum zprovoznění |
|---|---|
| Pospekt Kosmonavtov - Mašinostrojtělej | 26. dubna 1991 |
| Mašinostrojtělej - Uralskaja | 22. prosince 1992 |
| Uralskaja - Ploščaď 1905 goda | 22. prosince 1994 |
| Ploščaď 1905 goda - Geologičeskaja | 30. prosince 2002 |
[editovat] Stanice
- Prospekt Kosmonavtov
- Uralmaš
- Mašinostrojtělej
- Uralskaja
- Dinamo
- Ploščaď 1905 goda (plánována jako přestupní)
- Geologičeskaja (plánována jako přestupní)
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje: |
- Neoficiální stránky o metru v Jekatěrinburgu (rusky)
- Profil tohoto provozu na stránkách Urbanrail.net (anglicky)
- Fotogalerie a informace o provozu na stránkách Metametro.ru (rusky)
| Metro: | Jekatěrinburg • Kazaň • Moskva • Nižnij Novgorod • Novosibirsk • Petrohrad • Samara • Volgograd (podpovrchová tramvaj) |
|---|---|
| Monorail: | Moskva |
| Tramvajová doprava: | Ačinsk • Angarsk • Astrachaň • Barnaul • Čeljabinsk • Čerepovec • Čerjomuški • Dzeržinsk • Chabarovsk • Irkutsk • Ivanovo • Iževsk • Jaroslavl • Jekatěrinburg • Kaliningrad • Karpinsk • Kazaň • Kemerovo • Kolomna • Komsomolsk na Amure • Krasnoarmějsk • Krasnodar • Krasnojarsk • Krasnoturinsk • Kursk • Lipeck • Magnitogorsk • Moskva • Naberežnyje Čelny • Nižněkamsk • Nižnij Tagil • Nižnij Novgorod • Noginsk • Novočerkassk • Novokuzněck • Novosibirsk • Novotroick • Omsk • Orel • Orsk • Osinniki • Petrohrad • Perm • Pjatigorsk • Prokopjevsk • Rjazaň • Rostov na Donu • Salavat • Samara • Saratov • Simbirsk • Smolensk • Staryj Oskol • Šachty • Taganrog • Tomsk • Tula • Tver • Ufa • Ulan-Ude • Usolje-Sibirskoje • Usť-Ilimsk • Vladikavkaz • Vladivostok • Volčansk • Volžskij • Voroněž • Zlatousť |
| Trolejbusová doprava: | Abakan • Čeljabinsk • Ivanovo • Moskva • Petrohrad • Saransk ♦ přehled ostatních… |
