Miroslav Kalousek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Miroslav Kalousek (* 17. prosince 1960 Tábor) je ministr financí a bývalý předseda KDU-ČSL.

Vystudoval VŠCHT v Praze. Od roku 1990 působil ve státní správě, v roce 1998 byl za KDU-ČSL zvolen poslancem PSP ČR. Předsedou strany byl zvolen roku 2003 a v roce 2006 rezignoval poté, kdy většina strany odmítla jeho koncept menšinové vlády s ČSSD podporované komunisty.9.ledna byl jmenován v Topolánkově vládě ministrem financí.

Po svém znovuzvolení do poslanecké sněmovny v roce 2002 se stal předsedou rozpočtového výboru, na tento post rezignoval 17. března 2005 kvůli trestnímu oznámení podanému na jeho ženu pro nezaplacení dědické daně.

Anganžuje se např. v kauze NP Šumava ^[1], avšak podle Hnutí Duha nevhodným způsobem ^[2].

Kalousek se vždy prohlašoval za antikomunistu. Například se osobně zasadil, aby se Pavel Telička nestal českým eurokomisařem a vyčítal mu jeho krátké předlistopadové působení v KSČ. Tvrdil, že „jeho nominace občanům signalizuje, že ohebná páteř se vyplatí“^[3]. Tvrdil také, že protikomunistický postoj KDU-ČSL je dlouhodobý a není to jen předvolební karta^[3].

Po patovém výsledku voleb v roce 2006, kdy lidovci spolu se zelenými a ODS měli ve Sněmovně rovných 100 hlasů, se nejdříve pokoušel společně s ODS a zelenými vytvořit vládu.

Pokus však neuspěl a začalo vyjednávání mezi ODS a ČSSD, které však také zkrachovalo.

[editovat] Skandál s menšinovou vládou

24. srpna 2006 mu předseda ČSSD Jiří Paroubek veřejně nabídl účast lidovců v menšinové vládě s tolerancí komunistů (Kalousek jej ale již před tím tajně kontaktoval s návrhem na takovéto uspořádání ^[4] ). Paroubkova nabídka mimo jiné lidovcům slibovala mírné snížení daní, zrušení kontroverzni novely církevního zákona, ratifikaci smlouvy s Vatikánem a čistě poměrný volební systém, čímž alespoň částečně vykryl většinu programových bodů KDU-ČSL. Kalousek možnost takové vlády prohlásil za akceptovatelnou (výslovně k tomu dodal, že účast ve vládě tolerované komunisty by byla velkým ústupkem) a oznámil předsednictvu své strany, že zahajuje jednání o této vládě. Odůvodnil to tím, že strana bojuje o přežití a že ODS s ČSSD plánují změnit volební systém na většinový a dostat tak KDU-ČSL z Poslanecké sněmovny. Předsednictvo strany jeho iniciativu tolerovalo (nepověřilo ho dalším jednáním, ale ani je nezakázalo).

Kalouskův krok šokoval řadu členů i voličů strany, neboť byl v příkrém rozporu s předvolebními sliby, že KDU-ČSL nikdy nebude participovat na vládě, která by závisela na podpoře komunistů. Již v průběhu dopoledne následujícího dne začaly protestovat krajské, okresní i městské organizace i jednotliví senátoři a poslanci. Objevila se celá řada požadavků na rezignaci Kalouska i celého vedení strany. Někteří poslanci prohlásili, že pro vládu podporovanou komunisty nebudou hlasovat, ani kdyby ji strana jako celek podpořila (např. Tomáš Kvapil). ^[5] Týž den odpoledne celostátní výbor strany drtivou většinou hlasů ukončil jednání o vládě a Miroslav Kalousek rezignoval na funkci předsedy. ^[6]. Krátce po něm pod tlakem rezignovala i část místopředsedů strany. Funkci předsedy poslaneckého klubu strany si sice nejprve udržel, ale posléze byl přinucen rezignovat i na tento post. Nahradila jej Vlasta Parkanová.