Mošovce
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Mošovce | |
|---|---|
|
|
|
 |
|
| základní data | |
| Kraj: | Žilinský kraj |
| Okres: | Okres Turčianske Teplice |
| Administrativní dělení: | |
| Rozloha: | km² |
| Počet obyvatel: | 1380 ([[]]) |
| Hustota zalidnění: | ob./km² |
| Etnické složení: | Slováci |
| Zeměpisná šířka: | 48° 55' 00" sev. šířky |
| Zeměpisná délka: | 18° 52' 00" vých. délky |
| Nadmořská výška: | 495 m |
| Telefonní předvolba: | 0 43 |
| Poštovní kód: | 038 21 |
| Starosta: | Ing. Ján Žirko |
| Oficiální web | |
Mošovce jsou obec na Slovensku v okrese Turčianske Teplice.
Obsah |
[editovat] Historie
Mošovce patří k největším turčanským obcím. Jejich bohatou historii dokládá nejen množství zachovaných pamětihodností, nýbrž i fakt, že své dějiny píší již více než 770 let. První písemnou zmínkou o obci Mošovce je donační listina krále Ondřeje II z roku 1233.
Původně byli Mošovce složené ze dvou sídel: První, Machyuch, se rozkládalo na místě dnešního Starého radu a druhé, Terra Moys, které dalo městečku i své dnešní jméno, stálo tam, kde dnešní Vidrmoch. A právě z tohoto druhého názvu znamenajícího Země Mojšova se dnes odvozuje, že obec v dávných časech patřila jistému Mojšovi, co by mohlo být zkrácenou podobou složeného slovanského jména Mojtěch, podobného typu jako Vojtěch nebo Mojmír. Historicky pak název podléhal mnohým variacím, od Mossovych, Mosocz, Mossowecz, villa regia Mayos alio nomine Mossovych, oppidioum Mayus sue Mosocz, Mosocz olim Mayus až po dnešní Mošovce.
Osobitnou prastarou součástí Mošovec je i bývalá osada Chornukov, jejíž jméno se zachovalo v dnešní podobě Čerňakov. Další částí obce je osada Mazan.
Mošovce se nejprve rozvíjeli jako královská osada se svobodnou advokací, od poloviny 14. století jako výsadné městečko podřízené královskému hradu Blatnica. Roku 1527 se dostali do rukou rodu Révayovců, který téměř 400 let potlačoval mošovská městská práva.
V minulosti byli Mošovce významným řemeselnickým střediskem Turce. Řemeselná výroba dosáhla skutečně velký rozmach a v městečku působilo kolem 15 cechů, nejdéle se pak udržel cech obuvníků a nejslavnější cech kožešníků. Dnešní Mošovce je možné charakterizovat jako významnou rekreační oblast s množstvím pozoruhodností.
[editovat] Příroda
Mošovce mají skutečně jedinečné okolí. Komplex historických alejí a zeleně vytváří esteticky působivou mozaikovitě rozčleněnou krajinu, citlivě navazující na lesní komplexy Velké Fatry s vrcholmi Tlstá, Ostrá a Drienok. Toto pohoří patří k turisticky nejpřitažlivějším pohořím na Slovensku. Vápence a dolomity fantastických tvarů, nepopsatelné krásy Gaděrské, Blatnické a jiných dolin přitahují obdivovatele přírodních krás ze široka daleka.
Mošovcemi protéká říčka Mošovka, která se v obci dělí na dvě ramena: hlavní rameno a tzv. Horní Potok, který v minulosti sloužil na pohon mlýnského kola.
[editovat] Pamětihodnosti
Ze stavebních památek si zaslouží pozornost zejména rokokovo–klasicistický zámeček ze druhé poloviny 18. století s rozsáhlým anglickým parkem. Dalšími zajímavostmi obce jsou: památné místo rodného domu Jána Kollára, neogotický kostel postavený na místě starého kostela s cenným oltářem, evangelický kostel z roku 1784, mauzoleum s muzeem řemesel, secesní skleník a pavilon z roku 1800.
[editovat] Duchovní kultura a tradice lidové kultury
Z Mošovců pochází mnoho významných osobností, z nichž nejznámější jsou hudební skladatel Frico Kafenda (1883–1963), spisovatelka Anna Lacková-Zora (1899–1988), literární kritik, historik a básník Štefan Krčméry (1892–1955), barokní dramatik Júr Tesák Mošovský, nebo zakladatel dobrovolného požárního sboru na Slovensku – Miloslav Schmidt.
Nejvýznamnějším z rodáků je velký básník Slovanů, filosof a evangelický kazatel Ján Kollár (1793–1852), který svou básnickou skladbou Slávy dcera nesmrtelně vstoupil nejméně do dvou národních literatur. Slávy dcera působila na tehdejší i pozdější pokolení národovců a vlastenců jako východisko i motiv zároveň. V originálu i v překladech pronikla i do širšího slovanského a neslovanského světa a navěky proslavila svého tvůrce.
[editovat] Život obce
V obci se nachází také Sdružená střední škola zemědělská a rybařská, patřící k mála svého druhu v Evropě. Tradiční Mošovský michalský jarmok, který se koná vždy začátkem října, je jednou z největších podobných událostí na Slovensku. Kromě toho se v Mošovcích koncem srpna již od roku 1977 pořádá Volejbalový turnaj o pohár ŠRZ Drienok - největší amatérský vojelbalový turnaj na Slovensku s účastí kolem 90 týmů.
Obec Mošovce uzavřela družební spolupráci s následujícími obcemi:
[editovat] Fotografie
 Rokokovo-klasicistický zámeček v Mošovcích |
 Evangelický kostel v Mošovcích |
 Katolický kostel v Mošovcích |
 Neogotická kaple, později mauzoleum, dnes muzeum v Mošovcích |
 Originální architektura domů v Mošovcích |
 Zimní panoráma Mošovec |
 Mapa Mošovec |
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Zdroje
- BEŇOVSKÝ, J. a kol.: Mošovce v premenách času. Martin: Osveta, 1984. 304 s.
- LIPPAN, M. a kol.: Mošovce. Banská Bystrica: Stredoslovenské vydavateľstvo, 1971. 405 s.
- REŤKOVSKÝ, P.: Turistický sprievodca po mošovských pamätihodnostiach. Mošovce: Obecný úrad Mošovce, 2004. 36 s., ISBN 80-969156-0-6
- TATÁR, J.: Mošovce v historickej, kultúrnej a prírodnej mozaike. Mošovce: Obecný úrad Mošovce, 2003. 124 s., ISBN 80-968976-0-8
- TATÁR, J.: Živý poklad (Povesti z Mošoviec). Mošovce: Obecný úrad Mošovce, 1994. 64 s. ISBN 80-967232-0-0
| Města a obce okresu Turčianske Teplice | |
|
Abramová | Blažovce | Bodorová | Borcová | Brieštie | Budiš | Čremošné | Dubové | Háj | Horná Štubňa | Ivančiná | Jasenovo | Jazernica | Kaľamenová | Liešno | Malý Čepčín | Moškovec | Mošovce | Ondrašová | Rakša | Rudno | Sklené | Slovenské Pravno | Turček | Turčianske Teplice | Veľký Čepčín |
|
