Monopol
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Monopol je jedna z forem nedokonalé konkurence, při které na straně nabídky existuje pouze jedna nabízející firma. Další formy nedokonalé konkurence pak jsou oligopol a monopolistická konkurence.
Hlavními teoretiky nedokonalé konkurence byli Angličan Eduard Hastings Chamberlin (1899 - 1967) s prací The Theory of Monopolistic Competition (1933) a Angličanka Joan Violet Robinson s prací Economist of Imperfect Competition (1933). Oba přitom stvořily tuto teorii nezávisle na sobě.
Vstup jiných firem na daný trh je omezen bariérami, které se stávají zdrojem monopolní síly:
- Průměrné náklady určité firmy dosahují minima při větším výstupu než požaduje poptávka. Pokud tržní poptávku může uspokojit svojí produkcí jedna firma s nižšími průměrnými náklady, než kdyby bylo v odvětví více firem, jedná se o přirozený monopol.
- Jediná firma kontroluje zdroje nezbytné pro výrobu. Tento stav je označován jako monopol z vlastnictví jedinečného výrobního faktoru.
- Stát udělí jediné firmě výsadní právo produkovat daný statek.
- Existují právní restrikce v podobě patentů, autorských práv, atd.
[editovat] Regulace monopolu
Ve většině zemí světa jsou monopoly nějakým způsobem regulovány ze strany státu. Impuls pro jakýkoli regulační zásah proti konkrétnímu monopolu nebývá brána samotná existence monopolu, ale tzv. zneužití monopolního postavení. Nástroje regulace monopolu jsou:
- zvýšení daní
- cenová regulace
- státní vlastnictví
- antitrustové zákony
- ekonomická regulace
[editovat] Síla monopolu
Sílu monopolu lze vyjádrit pomocí Lernerova indexu (L):
L = (P − MC) / P
Pokud L = 0 jedná se o dokonalou konkurenci (MC = P). Pokud se L = 1 jedná se nedokonalou konkurenci (P > MC)
