Narsé
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Narsé (v řecko-římských pramenech uváděný jako Narsés či Narseus) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců vládnoucí mezi lety 293 a 302. Jeho otcem byl král Šápúr I., bratry králové Hormizd I. a Bahrám I. Před svým nástupem na trůn byl Narsé králem arménským, zdá se však, že jej Římané z Arménie vypudili již koncem osmdesátých let 3. století.
Královskou hodnost si musel Narsé vybojovat v občanské válce s Bahrámem III., svým prasynovcem, který nastoupil na trůn po smrti krále Bahráma II. I když v této věci se mu zdařil rychlý úspěch, zapletl se brzy do války s Římany (kvůli Arménii), která po počátečních vítězstvích skončila debaklem – král musel v letech 297/298 zahájit s císaři Galeriem a Diocletianem vyjednávání. Následná mírová smlouva znamenala ztrátu západní Mezopotámie a jistých oblastí na západním břehu Tigridu a nevýhodná byla i ekonomicky, neboť veškerý persko-římský obchodní styk soustřeďovala do města Nisibis na římském území. Narséovu porážku plně odčinil až Šápúr II. v šedesátých letech 4. století.
Vnitropoliticky sledoval Narsé umírněnější náboženskou politiku než králové Bahrám II. a III. I když si Kartír, faktický první ministr říše a patrně hlavní organizátor pronásledování jinověrců, udržel určitý vliv, Narsé zastavil např. perzekuci manichejců, kteří byli od těch dob tolerováni.
Narsé, který po sobě zanechal proslulý Páikúlský nápis, v němž jsou zmíněny i okolnosti jeho nástupu na trůn, zemřel roku 302 a vládu v perské říši po něm zdědil jeho syn Hormizd II.
[editovat] Externí odkaz
| Předchůdce: | 293–302 | Nástupce: |
| Bahrám III. | Narsé | Hormizd II. |
