Paryby
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Paryby |
||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
 žralok
|
||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||
|
||||||
|
|
||||||
Paryby jsou mořští, vzácně i sladkovodní živočichové. Jsou to dravci s torpédovitým, nebo shora zploštělým tělem, které mají pokryté plakoidními šupinami. Ústní otvor mají na spodní straně hlavy. Známe asi 600 druhů, jejich velikost se pohybuje mezi 50 cm až 18 metry.
Vnitřní kostru mají chrupavčitou, jen v neurálních obloucích obratlů jsou stopy kostní tkáně, lebku mají celistvou beze švů. Počet ploutví není stálý, kromě párových prsních a břišních ploutví mají 0-1 řitní, 1-2 hřbetní a ocasní ploutev, která má vždy horní lalok více protažený. Z části břišních ploutví vznikají samčí kopulační orgány, nazývané myxopterigia. Oplození je vnitřní, vajíčka se mohou vyvíjet velmi různě. Kromě vejcorodých druhů jsou vejcoživorodé i živorodé. U žraloků je znám nitroděložní kanibalismus, kdy nejsilnější embrya požírají své slabší sourozence.
[editovat] Řády
- Podtřída příčnoústí (Elasmobranchii)
- Nadřád rejnoci (Rajomorphii)
- Rajiformes
- Myliobatiformes
- Pristiformes
- Torpediniformes
- Nadřád žraloci (Selachimorpha)
- šedouni (Hexanchiformes)
- ostrouni (Squaliformes)
- pilonosí (Pristiophoriformes)
- polorejnoci (Squatiniformes)
- různozubci (Heterodontiformes)
- malotlamci (Orectolobiformes)
- žralouni (Carcharhiniformes)
- obrouni (Lamniformes)
- Nadřád rejnoci (Rajomorphii)
- Podtřída chiméry (Helocephali)
- chimérotvární (Chimaeriformes)
