Rejnoci
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Rejnoci |
||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 trnucha
|
||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||
|
||||||||
|
|
||||||||
|
Rejnoci (Batoidea) jsou (nad)řádem příčnoústých paryb, zahrnující přes 500 druhů zařazených ve 13 čeledích. Jako rejnoci se také označují zástupci čeledi Rajiformes, tedy praví rejnoci. Všichni jsou blízce příbuzní žralokům.
Obsah |
[editovat] Stavba těla
Rejnoci mají kosočtverečné zploštělé tělo, což jim umožňuje splynout se dnem, číhat na kořist a ukrýt se před dravci. Některé druhy (parejnok elektrický, rejnok ostnatý) jsou schopny vydávat silné elektrické výboje, jiné druhy jsou vybaveny jedovým ostnem. Jejich párové ploutve srůstají a tvoří lem těla, hřbetní ocasní ploutve zakrňují. Zašpičatělý okraj prsních ploutví tvoří křídla, ocas některých druhů je protažen v bičíkovitý výběžek. Na spodní straně těla je 5 žeberních štěrbin, čichové jamky a ústa.
Avšak ne všichni rejnoci mají takovou stavbu těla, výjimku tvoří pilouni a zástupci čeledě pilohřbetkovití.
[editovat] Způsob života
Rejnoci jsou dobří plavci, mnoho z nich je ale přizpůsobeno životu na dně. Jsou to noční živočichové, den tráví zahrabání v písku. Potravu si hledají u dna. Parejnok elektrický používá k lovu elektrické výboje, pilouni rypcem rozrývá dno a plaší drobné živočichy.
Rejnok manta, obří rejnok žijící na volném moři, se živí planktonem.
[editovat] Rozmnožování
Oplození je vnitřní, naprostá většina rejnoků je ovoviviparní, výjimku tvoří čeleď rejnokovití, kteří snášejí hranatá, kožnatá vejce.
[editovat] Rozšíření
Většina rejnoků žije na mořském dně, existují ale i sladkovodní druhy. Žijí v pobřežních vodách po celém světě, některé druhy jsou hlubinné, manty žijí na otevřeném moři.
Trnuchy, které mají na kočeni ocasu tvrdý trn (v ohrožení jej vystřelí), žijí v Africe.
[editovat] Systém rejnoků
Klasifikace rejnoků není dosud ujasněná. Někteří vědci navrhují zařadit všechny rejnoky do jednoho řádu, Rajiformes, někdy se nadřád dělí do tří řádů, nebo dokonce do pěti nebo i šesti řádů.
- řád Praví rejnoci (Rajiformes)
- čeleď Anacanthobatidae
- čeleď trnuchovití (Dasyatidae)
- čeleď křídlounovití (Gymnuridae)
- čeleď šestižábrovcovití (Hexatrygonidae)
- čeleď sibovití (Myliobatidae)
- čeleď hlubinářovití (Plesiobatidae)
- čeleď Potamotrygonidae
- čeleď rejnokovití (Rajidae)
- čeleď pilohřbetkovití (Rhinobatidae)
- čeleď tlustoocaskovití (Urolophidae)
- řád Pilouni (Pristiformes)
- čeleď pilounovití (Pristidae)
- řád Parejnoci (Torpediniformes)
- čeleď narcinovití (Narcinidae)
- čeleď parejnokovití (Torpedinidae)
Sibovití se někdy řadí do vlastního řádu Myliobatiformes, stejně tak pilohřbetkovití, pro které byl vytvořen zvláštní řád Rhinobatiformes, který se navíc může rozdělit na další dva řády, Rhynchobatiformes a Rhiniformes.
