Plastid
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plastidy jsou semiautonomní organely rostlinných buněk a řas. Většinou se předpokládá, že jde o potomky bývalých endosymbiontů sinicového typu, v několika málo případech u konkrétních druhů řas však existuje podezření, že jejich plastidy jsou potomky eukaryotických symbiontů typu řas.
V buňce slouží plastid jako organela, v níž probíhá fotosyntéza, jako zásobní organela, nebo jako organela odpovědná za zbarvení buňky. DNA obsahuje některé geny, plastidy tedy mají důležitý podíl na mimojaderné dědičnosti. Plastidy mohou nabývat různých forem v závislosti na funkci, kterou v rostlině plní. Některé formy nejsou definitivní a mohou přecházet v jiné.
Obsah |
[editovat] Typy plastidů
[editovat] Proplastid
Proplastid je nezralý plastid. Lze ho nalézt v buňkách dělivých pletiv a v mladých buňkách. Během diferenciace a zrání buňky se mění v některý z dalších typů plastidů.
[editovat] Fotosynteticky aktivní plastidy
Jsou plastidy, které obsahují fotosynteticky aktivní barviva.
[editovat] Chloroplast
Fotosynteticky aktivní zelený plastid obsahující chlorofyly, najdeme jej např. v buňkách zelených rostlin. Má 2 membrány (vnitřní odškrcuje váčky - tylakoidy), shluky tylakoidů se nazývají grana.
[editovat] Rodoplast
Fotosynteticky aktivní červený plastid obsahující fykoerytrin (červený) a fykokyan (modrý). Lze jej nalézt třeba u ruduch.
[editovat] Feoplast
Hnědý fotosynteticky aktivní plastid obsahující chlorofyl a fukoxantin, lze jej nalézt u hnědých řas.
[editovat] Chromoplast
Chromoplast je žlutý nebo červený plastid obsahující fotosynteticky neaktivní barvivo (karoten, xantofyl).
[editovat] Leukoplasty
Leukoplasty jsou plastidy, které neobsahují žádná barviva. Jejich úkolem je obvykle shromažďovat zásoby.
[editovat] Proteoplast
Plastid obsahující proteiny.
[editovat] Amyloplast
Plastid shromažďující škrob.
[editovat] Elainoplast
Plastid shromažďující olej.