Potápka malá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Potápka malá
Stupeň ohrožení v Česku: Vyžadující další pozornost
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Potápka malá |
||||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||||
| Tachybaptus ruficollis Pallas, 1764 |
Potápka malá (Tachybaptus ruficollis, dříve též Podiceps ruficollis ) je naše nejmenší potápka. Je velká jako čírka obecná, zavalitého vzhledu s krátkým krkem. Ve svatebním šatě má kaštanově hnědý krk a jasně žluté koutky zobáku, jinak je převážně světle rezavá. Obě pohlaví se neliší. Mláďata jsou téměř černá s nezřetelnými podélnými pruhy.
Chování - Někdy před vynořením z vody vystrčí pouze hlavu a rozhlédne se, pak se teprve vynoří celá. Při vyplašení neuletí, ale potopí se a odplave pryč pod vodou.
Hlas - v toku nápadný neustávajícími trylky obou partnerů (opakuje se sloka bibibibi), oba partněři plavou proti sobě a pak se ponoří.
Rozšíření - Evropa, tropická Afrika, střední a jižní Asie a Austrálie.
Hnízdění - žije pouze na vodních plochách, rybnících a jezerech s bahnitým dnem a hustou pobřežní vegetací. Hnízdí v dubnu až červenci dvakrát ročně. Hnízdo je plovoucí kupka vodních rostlin.
Samice snáší 5 - 6 bílých, později hnědých vajec, nekrmivá mláďata se podobně jako u ostatních potápek schovávají na zádech rodičů.
Potrava - převážně hmyz, méně měkkýši, v zimě i rybky.
Potápka malá je částečně tažná, často přezimuje v Česku na nezamrzajících vodních plochách, převážně přezimuje v jižní Evropě.
